Na kostru člověka narazil v říjnu občan při práci na zahradě, více informací k případu kriminalisté zatím nezveřejnili. „Provádíme expertizy a čekáme na jejich vyhodnocení,“ uvedla mluvčí krajského policejního ředitelství Simona Kyšnerová.
Dalších pět skutků z kategorie nejtěžších zločinů policisté vyřešili a ve dvou případech už pachatelé dokonce stanuli před soudem. Celkově loni policisté v kraji objasnili 60,85 procenta trestných činů, což je nejvíc v rámci Česka, zároveň ale méně než v letech předchozích.
V roce 2021 totiž byla objasněnost na 66,79 procenta, v roce 2020 činila 67,61 procenta a v roce 2019 vyřešila policie v kraji 67,03 procenta spáchaných skutků.
Klesající tendenci ale má ve stejném období také jiná statistika, s níž objasněnost jednoznačně souvisí – počty policistů. Nyní jich ve Zlínském kraji schází 150.
„Bylo by ode mě nezodpovědné, kdybych řekl, že se to na činnosti policie v kraji neprojeví,“ konstatoval šéf krajské policie Jaromír Tkadleček. „Pokud se nepodaří stavy v dohledné době doplnit, budeme muset přijímat velmi nepopulární opatření,“ dodal.
V praxi by to znamenalo méně policistů ve službách, zrušení nepřetržitého provozu služeben a v extrémním případě i jejich rušení.
Menší služebny v okrajových částech už dnes kolikrát nedokážou postavit směny a musí je doplňovat policisté z obvodních oddělení. Ti samozřejmě nad převelením nejásají, situaci ale tato opatření zachraňují.
„Zatím platí, a to je důležité veřejnosti říct, že jsme schopní plně pokrývat území kraje. Pokud však bude policistů nadále ubývat, už to udržitelné nebude,“ upozornil Tkadleček.
Podstav se ve Zlínském kraji pohybuje kolem jedenácti procent, což je hranice možného.
Zajistit služby znamená vzít v potaz fyzické možnosti člověka, zákonné limity, které nařizují střídání práce a odpočinku, a zasadit to do 24 hodin. „Matematicky to už nyní nevychází, proto slučujeme dva i tři útvary,“ vysvětlil ředitel. Tím se prodlužují dojezdové časy.
Důvodů, proč se nedaří stavy policistů doplnit, je několik. Práce neláká mladé lidi natolik, aby přišli k náboru. A když přijdou, značná část z nich neuspěje. Zaměstnání je navíc časově náročné. Policista, který ve Zlínském kraji slouží ve směnném modelu, má jen výjimečně dva víkendy v měsíci volné. Dva slouží určitě a třetí obvykle padne na přesčasy.
Trvá rok, než nováček může začít sloužit
Zatím nepomohlo ani zvýšení platů, které nastalo od Nového roku. Aktuálně je nejběžnější nástupní plat policisty se střední či vysokou školou 30 tisíc korun. Pokud hned nastoupí do výkonu služby, zvedá se na úroveň kolem 35 tisíc a následně ke 40 tisícům korun.
Změnit se bude muset náborový model policie. Ten stávající není schopen pokrýt fakt, že výrazně více policistů odchází, než přichází. „To není dlouhodobě udržitelné u žádné organizace, a u naší už vůbec ne. Zvlášť když do toho přijde opatření jako například opětovné zavedení ochrany státních hranic,“ poznamenal Tkadleček.
Ve Zlínském kraji navíc nastane v příštím roce situace, která může být kritická. Velké množství policistů dosáhne hranice třiceti odsloužených let a dá se předpokládat, že část z nich odejde do civilu. Proto by bylo potřeba nabrat větší počet zájemců právě letos.
Vyškolit nového policistu totiž trvá. Rok stráví základní přípravou v holešovské policejní škole a po něm může následovat stáž nebo odborný pobyt v délce několika měsíců. Do služby se tak nováček dostane nejdřív za rok či spíš rok a půl.
Podstav v kraji není způsobený jen odchody policistů do civilu a slabým náborem. Vzniká i proto, že velká část z nich přechází na útvary s celostátní působností a do vyšších pozic. „My je vyškolíme, a zaplať pánbůh za to, že zůstávají u sboru, ale pro nás jako krajské ředitelství je to problém,“ dodal krajský šéf.
