Účastníci shromáždění přinesli ukrajinské a české vlajky a transparenty s nápisy vyzývající k záchraně Azova nebo k vyloučení Ruska z OSN. Na akci dohlížely početné skupiny policistů.
„Rusko páchá válečné zločiny na válečných zajatcích a nesmíme dopustit, aby na vojáky v zajetí bylo zapomenuto,“ uvedli pořadatelé z česko-ukrajinské iniciativy Hlas Ukrajiny k cílům shromáždění. Vyzývají také k tomu, aby bylo Rusko vyloučeno z Rady bezpečnosti OSN.
Mohli za to ukrajinští provokatéři, tvrdí Rusko
V mariupolském divadle se v době ruského náletu ukrývala zřejmě tisícovka lidí, o život přišly podle některých odhadů stovky z nich. Podle organizace Amnesty International ale bylo obětí mnohem méně, jejich počet odhadla na 12, neboť velká část ukrývajících se obyvatel budovu před bombardováním opustila. Podle organizace bylo bombardování divadla jednoznačně „ruským válečným zločinem“.
Moskva hájila verzi, podle níž dva výbuchy způsobili ukrajinští provokatéři, kteří nálože odpálili na zemi. Satelitní snímky pořízené před a po explozích ale ukázaly, že Ukrajina neměla v okolí divadla vojenské jednotky.
Na piazettě Národního divadla plánují pořadatelé shromáždění vytvořit nápis „děti“ a zapálit svíčky. Nápisy „děti“ v azbuce se nacházely už před ruským útokem na venkovní dlažbě u předního i zadního vchodu do mariupolského divadla a byly viditelné i ze satelitu.
Navzdory výměně válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou se podle organizátorů akce stále nevrátilo do vlasti 700 členů Azova. Jednotka, která má kořeny v ukrajinských krajně pravicových a ultranacionalistických kruzích, loni na jaře bránila týdny mariupolský ocelárenský komplex Azovstal. Rusové jej dobyli ve druhé polovině května. Do ruského zajetí upadlo v Mariupolu podle odhadů tisku kolem 2 500 členů Azova.
