Nejde přitom pouze o prostou nadpoloviční většinu, nýbrž rovnou o sympatie více než tří čtvrtin pražských voličů. Svůj hlas dalo Pavlovi více než půl milionu lidí, tedy 76,36 procenta.
„Na to, že Petr Pavel není politik, že svou podporu si v hlavním městě dlouhodobě nijak zvlášť nebudoval a že se s ním lidé v posledních měsících teprve seznamovali, je zde jeho volební výsledek obdivuhodný,“ komentuje druhé kolo prezidentské volby politolog Lukáš Jelínek.
Dodává ale, že hlavní část práce za Petra Pavla odvedl poražený kandidát a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, a to stylem, kterým vedl kampaň. Ta podle Jelínka sice zmobilizovala více voličů, ale bohužel pro Babiše to byli voliči Petra Pavla.
Naplněný potenciál
O Schwarzenbergovi i Drahošovi politologové po volbách před deseti a pěti lety tvrdili, že v Praze nedokázali zcela vytěžit svůj potenciál. Schwarzenberg v roce 2013 získal ve druhém kole hlas „pouze“ dvou třetin Pražanů – přesně 66 procent.
Lépe, ale ne o moc, si o pět let později vedl ve finále proti Zemanovi Jiří Drahoš, když získal 68,75 procenta. V obou případech se ale Zeman hlavnímu městu ve své kampani vyhýbal a na jeho občany necílil, takže podpora zhruba třetiny Pražanů pro něj byl slušný výsledek.
Oproti tomu Petr Pavel pobral všechny hlasy, které mohl. „Získat ještě další voliče už by pro Pavla bylo těžké, jejich rezervoár zde také není bezedný. I v Praze se najdou lidé, kterým se nežije nejlépe a nepovažují se za vítěze polistopadové transformace, takže mají tendenci podporovat jakéhokoli opozičního kandidáta,“ vysvětluje Jelínek.
Podle politologa se Pavlovi také podařilo v Praze přitáhnout voliče všech ostatních kandidátů vyjma Jaroslava Bašty (SPD).
Babiš v prvním kole obdržel skoro 128 tisíc hlasů, Bašta takřka 18 tisíc. Ve druhém kole neúspěšnému finalistovi hodilo svůj hlas do urny sto padesát a půl tisíce voličů. Po započtení dvouprocentního nárůstu volební účasti jsou si pak tyto počty velmi blízko.
Podobně jako Zeman ani Babiš se moc nesnažil přivábit obyvatele metropole na svou stranu. Podle Jelínka by mu ale vystoupení například na sídlištích, kde neprohrál tak drtivě jako v centru města, přineslo maximálně desetiny procenta hlasů navíc.
„To, co Babiš jak na celorepublikové úrovni, tak v Praze měl udělat a neudělal, bylo zabojovat o klasické levicové a středové voliče. Kromě svého pevného voličského jádra se soustředil hlavně na ty opoziční, protestní voliče, a to se ukázalo jako chybná sázka,“ popisuje Jelínek.
I díky tomu volil stejně jako převážně pravicová Praha i zbytek republiky, který naposledy poslal na Hrad levicově založeného Zemana.
Pouhé dva okrsky
Podpora voličů podle městských částí
|
Ze všech 1 124 volebních okrsků se Babišovi ve druhém kole podařilo vyhrát pouze ve dvou. Vítězství na sídlišti v Bohnicích ale získal pouze díky chybě volební komise, která omylem prohodila hlasy kandidátů. Na chybu se přišlo pozdě, a tak ve volební databázi zůstane jako vítěz bývalý premiér.
Druhé, už zasloužené vítězství Babiš zaznamenal v okrsku u malešického domova pro seniory, kde získal 51 procent. Tento okrsek Babiš jako jediný obhájil z prvního kola. V okrsku, který zahrnuje pouze Domov pro seniory Ďáblice, se mu po vítězství v prvním kole podařilo uhrát pouze remízu, část Pankráce kolem věznice a část Jižního Města pak ztratil úplně.
Zrovna na sídlištích přitom podle politologů měl Andrej Babiš mít největší podporu. „Částečně zde mohlo zapůsobit většinové mínění, které působí ze všech stran a v Praze je obzvláště cítit,“ domnívá se Jelínek.
