Ornitologové od roku 2017 dali vysílačky jedenadvaceti ptákům, opeřenci je většinou dostávají už jako mláďata
„Na záda jim připevníme takový malý batůžek, je to teflonový popruh s vysílačkou fungující na systému GPS-GSM. Z družice posílá informace přes SIM kartu operátorovi,“ vysvětlil ornitolog z Agentury ochrany přírody a krajiny David Horal.
„V Maďarsku je takhle téměř sto sledovaných orlů,“ vyčíslil odborník.
Právě z Maďarska se orel královský rozšířil na sever a východ. Hojněji se vyskytuje i na Slovensku, v Česku je jeho hlavním teritoriem Břeclavsko, pět let už se mu daří také v Bílých Karpatech.
V loňském roce zahnízdili orli poprvé mimo tuto oblast. Ornitologové si od toho slibují, že by se populace ohrožených dravců mohla rozšířit.
„Například do Polabí nebo na jih Polska. Vhodné biotopy má i na většině našeho území,“ uvedl Horal.
Haná je pro orly ideální
Orel královský je stepní druh. „Haná se pro něj nabízela, má tu druh krajiny, který potřebuje. Je tu vhodná mozaika polí, luk, větrolamů, navíc je v regionu hojně rozptýlená zeleň. V posledních deseti letech jsme ho zde občas zpozorovali, nikdy tu však nehnízdil,“ přiblížil Horal. Podle něho bylo zahnízdění orla královského v této oblasti otázkou času.
Orly ohrožují zejména pytláci, kteří na ně líčí otrávené návnady. „Teď se dravcům daří hlavně díky důkladnější cílené ochraně,“ myslí si ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
„Menší roli může hrát i změna klimatu, protože orel královský je teplomilnější druh. Podmínky tu ale měl i před sto lety, jenže pronásledování dravců bylo tehdy silnější,“ doplnil Vermouzek.
Ochrana dravců
Někteří jedinci zahynuli také po nárazech do elektrického vedení. Jejich zabíjení se mimo zákon dostalo až v 60. letech minulého století.
Podle Vermouzka přitom orli královští nejsou přímo zvířetem, na které by traviči schválně cílili. „Návnady kladou hlavně na lišky, jezevce, případně krkavce. Ale často se otráví právě i orli,“ upřesnil Vermouzek.
Ornitologové proto začali spolupracovat s policií, která využívá i speciálně cvičené psy. „Dovedou najít uhynulé ptáky i návnadu,“ sdělil Vermouzek.
Podobných případů jsou desítky ročně, avšak ornitologové vědí pouze o malém zlomku.
„U takové činnosti nejsou žádní svědci, takže většinou najdeme jen uhynulé ptáky, co nám někdo nahlásí. Bohužel takováto trestná činnost většinou zůstává nepovšimnutá,“ povzdechl si Vermouzek s tím, že ani policisté mnohdy nemají příliš možností, jak případy řešit.
Orel královský patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Žije zde více než čtyři tisíce ptáků hnízdících kromě Maďarska a Slovenska převážně v Rusku a Turecku.
V Česku loni zjistili rekordních osmnáct hnízdících párů, o čtyři více než v předchozím roce. „Pak jsou u nás i desítky orlů královských, co zde nehnízdí,“ upozornil Horal.
Česká populace se loni rozrostla o devatenáct mláďat, což je nejvíce od roku 1998, kdy zde začal hnízdit. Orla královského lze zpozorovat i v končinách, kde nehnízdí, je totiž přelétavý.
Lidé na vzácného ptáka mohou narazit většinou v otevřené krajině nebo na okrajích lesů. „Vyhovují jim solitérní stromy, větrolamy. Výjimečně se dostanou i do hor,“ přiblížil Horal.
