K nejpostiženějším zemědělským podnikům v kraji patří třeba Zemědělské družstvo Těšetice z Olomoucka, jež má na jednom hektaru pět až sedm tisíc hraboších nor.
„V porostech pšenic je to o 1 200 procent nad běžný stav, u řepky 1 500 procent. Taková kvanta není možné řešit aplikací do nor, potřebujeme povolit povrchovou metodu,“ říká šéf podniku Petr Kopecký. Podle něj musí družstvo v březnu nutně ošetřit zhruba 500 hektarů polí a v dalším měsíci stejně velkou plochu.
„To jsou miliony nor. Aplikací jen do nich je to jednoduše nezvládnutelné, protože bychom na to potřebovali tak stovku lidí, kteří navíc musí mít osvědčení, aby mohli s přípravkem na likvidaci hrabošů pracovat. A dotace by pokryla jenom zlomek nákladů na tuto náročnou práci,“ vysvětlil Kopecký.
Podnik má s hraboší kalamitou nedávné zkušenosti, v roce 2019 kvůli ní přišel o čtyřicet procent úrody.
„Letos vzhledem k rychlejšímu nástupu množení hrabošů budou škody ještě výraznější, což může mít zřetelný negativní dopad na naši ekonomiku,“ obává se šéf družstva.
Kvůli teplé zimě se hraboši v regionu přemnožili nejvíc na Hané. Vedle Jihomoravského a Zlínského kraje patří Olomoucký k nejpostiženějším v Česku.
Náklady má kompenzovat pětistovka na hektar
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a ministerstvo zemědělství (MZ) se domluvily na principu hubení, který považují za efektivní, ale zároveň neohrožující další živočichy.
Zemědělci mohou na udělenou výjimku aplikovat více přípravku, ale smí hraboše hubit pouze cíleně pomocí vkládání jedu do děr. Od MŽP dostanou dotaci 500 korun na hektar, která má nahradit zvýšené náklady na práci.
„Chceme maximálně ochránit ostatní živočichy, proto neumožníme aplikaci přípravku plošným rozhozem. Cílenou podporou pro zemědělce jim pokryjeme zvýšené náklady na boj s hraboši a zároveň nepoškodíme životní prostředí,“ sdělil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
„Místo pomoci se nám dostalo něčeho, co problematiku nijak neřeší,“ kritizuje ale zvolený přístup šéf těšetického družstva.
Podobně to vidí i předseda Krajské agrární komory Olomouckého kraje Ivo Kasal.
„Snažíme se v rámci Agrární komory ČR přimět ministerstva, aby nařízení změnila ve prospěch cílené plošné aplikace. Bohužel řada lidí na ministerstvech vidí tento problém jenom tou optikou, že je to špatně pro přírodu. Nikoho už nezajímá, že dopad povrchové aplikace přípravku stutox na ekologii není tak nepříznivý, jak je prezentován,“ podotkl.
Zemědělci mohou podle komory stát žalovat
Pokud se nepodaří postoj MŽP a MZ změnit, zemědělci jsou podle něj připraveni se při velkých ztrátách „zahojit“ na státní kase.
„Cílená plošná aplikace stutoxu je certifikovaný postup, žádný výmysl. Umím si představit, že v případě velkých škod způsobených hraboši zemědělci podají žaloby, protože při velké populační explozi hlodavců je povrchová aplikace stutoxu na nejvíc napadených velkých plochách jediným účinným způsobem, jak ji zmírnit,“ řekl Kasal.
Dotaci 500 korun na hektar na norovou aplikaci považuje za směšnou. „To nikomu nepomůže, je to hodně špatná náplast,“ komentoval to.
Také profesor Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého, který se na hraboše specializuje, je stejně jako zemědělci přesvědčen, že aplikace jen přímo do nor není řešením.
„Je to možné jenom u malých zemědělců s menší výměrou. V podnicích obhospodařujících desítky či stovky hektarů je to nereálné. Kvůli nesmyslnému nařízení jim hrozí vysoké ztráty,“ shrnul. Podle něj je letošek specifický v tom, že kvůli nadprůměrným teplotám se zvláště na Hané hraboší populace výrazně zvýšila už během zimy.
„Když nárůst populace přichází až na jaře, tak se zemědělcům podaří sklidit bez velkých škod. Letos to ale vypadá na hodně špatný rok, protože se počty hrabošů navyšují už v zimě, takže hlavně řepka, obiloviny a pícniny jsou ve velkém ohrožení,“ nastínil.
Plošná aplikace je devastující, říká ekolog
Také připomněl, že přípravek stutox byl před desítkami let vyvíjen právě pro plošnou aplikaci.
„Jeho škodlivost se hodně přeceňuje. Je to látka, která se v přírodě díky vlhkosti rychle rozloží a nekontaminuje ji, na rozdíl od běžných biocidních přípravků kupovaných v obchodech. Často se mluví o masovém úhynu zvířat způsobeném použitím stutoxu, ten se ale nekonal. Je to spíš hysterie,“ poznamenal Tkadlec.
Ekologové jsou ovšem přesvědčeni, že právě stutox zavinil úhyn mnoha zvířat „Je dobře, že je plošná aplikace zakázána, protože má devastující dopad na dravce, čápy a další živočichy, pro které je hraboš potravní nabídkou. Příroda si s hraboši poradí sama, pokud se jí nebudou klást překážky,“ reagoval Marcel Minář z Českého svazu ochránců přírody.
Ten do budoucna vidí jako cestu k omezení hraboší populace v rozdělení velkých lánů, zpestření krajiny remízky, mezemi či stromořadími a pomoci může i instalace bidýlek pro dravce.
