Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit dalších 60 dnů.
Sklad obilí na Ukrajině na snímku z 9. srpna 2022
Kyjev, Turecko a OSN usilovaly o stodvacetidenní prodloužení, což je i lhůta, na kterou byla dohoda původně uzavřena a poté již jednou prodloužena.
„Platnost obilné dohody měla dnes vypršet. Díky rozhovorům, které jsme vedli s oběma stranami, jsme zajistili její prodloužení,“ uvedl Erdogan v projevu ve městě Çanakkale na západě Turecka.
„Rusko uvědomilo všechny účastníky dohody o jejím prodloužení o 60 dnů,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová serveru RBK v reakci na vyjádření z Kyjeva o 120 dnech.
Místopředseda ukrajinské vlády a ministr infrastruktury Kubrakov dříve na twitteru napsal, že dohoda je prodloužena o 120 dnů, a poděkoval generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi, Erdoganovi a dalším partnerům. „Díky našemu společnému úsilí bylo na světové trhy dodáno 25 milionů tun ukrajinského obilí,“ napsal.
Podle OSN 55 procent z tohoto množství bylo určeno rozvojovým zemím, podotkla agentura AP.
Dohoda, kterou OSN a Turecko zprostředkovalo s Ruskem a Ukrajinou loni v červenci, byla v listopadu prodloužena s cílem bojovat proti globální potravinové krizi. Tu přiživila ruská invaze na Ukrajinu loni v únoru a ruská blokáda ukrajinských černomořských přístavů, poznamenala agentura Reuters.
Gesto dobré vůle?
V souvislosti s Erdoganovým vyjádřením ruská agentura Interfax připomněla, že mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve tento týden prohlásil, že pokračování dohody je gesto dobré vůle, které Moskva udělala v naději, že se budou plnit i ustanovení týkající se Ruska.
Dohoda má totiž podobu dvou dokumentů – o bezpečných koridorech pro lodě vyplouvající s obilím ze tří ukrajinským přístavů a o zrušení překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv, dodal Interfax.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle agentury RIA Novosti upozornil, že Moskva bude uvažovat o dalším prodloužení obilné dohody pouze v případě hmatatelného pokroku při plnění závazků týkajících se vývozu ruských potravin a hnojiv na světové trhy.
Prodloužení dohody po 18. květnu bude podle ruského diplomata vyžadovat, aby banka Rosselchozbank byla opět připojena k systému SWIFT, aby se obnovily dodávky zemědělské techniky do Ruska, aby se zrušila omezení pro pojištění ruských nákladních lodí a aby tato plavidla dostala povolení vplouvat do přístavů, aby opět začalo fungovat potrubí přepravující amoniak z Togliatti do Oděsy a aby Západ odblokoval účty a aktiva ruských výrobců hnojiv.
Rusko loni v listopadu od obilného ujednání krátce odstoupilo, připomněla AP. Upozornila, že v posledních několika měsících se zpomalily kontroly, které mají zajistit, aby lodě převážely pouze obilí, a ne zbraně. To vedlo k nahromadění plavidel čekajících v tureckých vodách a k poklesu množství obilí vyváženého z Ukrajiny. Ukrajinští a někteří američtí představitelé ze zpomalení obviňují Rusko, což Rusové popírají.
Rekordní ruský export
Zatímco vývoz ruských hnojiv vázne, Rusko po rekordní úrodě vyváží obrovské množství pšenice. Dostupné údaje podle AP svědčí o tom, že ruský export pšenice se v lednu více než zdvojnásobil na 3,8 milionu tun oproti stejnému měsíci před rokem, tedy ještě před invazí.
Ruské dodávky pšenice byly v listopadu, v prosinci a v lednu na rekordních maximech nebo se jim blížily, podle poskytovatele údajů Refinitiv meziročně vzrostly skoro o čtvrtinu. Odhaduje se, že Rusko vyveze v období 2022-2023 přibližně 44 milionů tun pšenice, dodala AP.
