Proč jste se chopil lyžařského areálu?
Myšlenka provozovat lyžařský vlek vznikla už dávno. Vleky jsou mojí zálibou už odmala, kdy jsem s rodiči jezdil třeba i v létě koukat po areálech a sjezdovkách nebo v zimě na dvorku stavěl miniareály na bobování. Poslední dobou jsem se snažil každou zimu trávit někde na horách a pak se objevila tahle neopakovatelná příležitost. Celou věc jsme probrali doma a nakonec se rozhodli do toho jít. Celé jsme to dělali ve volných chvílích při jiné práci a areál jsme zvládli za půl roku znovu oživit. Bez zázemí naší firmy a pomoci rodiny by se to nikdy nemohlo uskutečnit, investovali jsme několik milionů.
Jak jste při opravě areálu postupovali?
Jako první jsme udělali pár terénních úprav a pokáceli stromy napadené kůrovcem, vybudovali zatím provizorní systém technického zasněžovaní a opravili vleky. Pak jsme koupili novější rolbu z Itálie a nový vlek pro začátečníky.
Co byste řekl lyžařům na otázku, proč jet zrovna k vám?
Že areál je ideálním místem pro rodiny s dětmi, méně zdatné lyžaře a snowboarďáky. Najdete tu tři sjezdovky, každá o délce okolo 300 metrů. Při příznivém počasí je to krásné slunečné lyžování s výhledem na Krkonoše. Janovičky jsou ideálním místem, kde se lze naučit lyžovat nebo si jen rekreačně zajezdit.
Může se i malé středisko vedle těch velkých uchytit? Z jedné strany Krkonoše, z druhé Orlické hory. Konkurence je veliká.
Myslím, že může. Lyžování ve velkých areálech se stává pro stále větší skupinu lidí nedostupné, kdežto v menších areálech si stále za poměrně hezkou cenu zalyžujete. Do Krkonoš i Orlických hor je to docela daleko a na Náchodsku jsou myslím jen dvě místa s technickým zasněžováním, Skiareál Kamenec v Teplicích nad Metují a my.
Lze jej provozovat i v menší nadmořské výšce, a to v době, kdy je přes zimu stále méně sněhu? Například Petříkovice to nedávno vzdaly.
Janovičky jsou v nadmořské výšce okolo 600 metrů, což popravdě není žádná sláva, ale stále fungují i střediska v nižší nadmořské výšce. Technické zasněžování je absolutní nutnost a po finanční stránce asi nejnáročnější část celého kolotoče. Proto jsme rádi, že naše hlavní sjezdovka má jen něco okolo 300 metrů, takže zasněžujeme za úplně jinou cenu než v Petříkovicích, kde je svah jednou tak dlouhý. Pokrytí celé sjezdovky technickým sněhem se u nás pohybuje ve statisících. Celý proces samozřejmě provázelo plno komplikací, jak s nedostatečným elektrickým proudem do systému zasněžování, který jsme museli nahradit dieselagregátem, tak i s povoleními, protože se na Janovičkách do té doby nikdy technicky nezasněžovalo.
Lyžařský areál JanovičkyV provozu je každý den od 9 do 16 hodin, ve středu a v sobotu bývá večerní lyžování. Dospělý dá za denní skipas 400, děti 320, studenti a senioři 370 korun. Skipas lze koupit i na jednu až čtyři hodiny. Na velkém vleku jezdí děti do pěti let zdarma. Na pokladně berou jen hotovost. Jsou tu sjezdovky Malý buben, Velký buben a Údolíčko. Lyžařská škola nabízí i snowboarding pro děti a začátečníky. Lekce stojí 500 korun. V půjčovně jsou lyže, obuv, přilby i snowboardy. Ubytování nabízí penziony Vyhlídka, Panorama a Zámeček. Více informací se dočtete na webu skiareálu. |
Dá se vůbec ještě letošní zima zachránit? Leden byl deštivý, teď se počasí konečně zlepšilo, ale opět je tu obleva.
Jelikož areál provozujeme první sezonu, do které jsme šli bez jakýchkoliv očekávání, musím říci, že vlastně není co zachraňovat. Ano, rozjezd byl slibný, bohužel leden ukázal, jak důležité je mít kopec pokrytý opravdu velkou vrstvou technického sněhu. Všechna střediska měla problémy a myslím, že se to dohnat nedá. My jsme v provozu byli 12 dní v prosinci. Budeme se snažit udržet kopec v kondici co nejdéle.
Jaký máte vztah k lyžování?
Lyžování miluju. Naučil jsem se na lyžích ve čtyřech letech, kdy jsme jezdili do Jablonce nad Jizerou. Tam to vlastně celé začalo, když mě na malé sjezdovce Jarák naučila lyžovat moje babička. V sedmi jsem k tomu pak přidal prkno. Na něm jezdím nejradši jen někde na mírnějších kopcích, takže pokud si chci pořádně zajezdit, beru lyže. Popravdě řečeno jsem na to letos kvůli Janovičkám vůbec neměl čas, takže doufám, že to v březnu doženu.
Jednodenní skipas máte za 400 korun, dá se vlekařením uživit?
Je to práce na plný úvazek. Celé to beru jako splněný sen a koníček, kterému se věnuju úplně na maximum. Jsou dny, kdy jsem na kopci i 18 hodin v kuse. Protože to provozujeme jako rodinnou firmu, nelze vynechat ani den. Když člověk není zrovna v bufetu, na pokladně nebo u vleku, chystá rolbu nebo lítá kolem zasněžování. Bohužel náklady na provoz jsou jako všude jinde poměrně vysoké, a tak budeme rádi, pokud na konci sezony vyjdeme s výdělkem a náklady jedna ku jedné.
Kolik lidí se o areál stará?
Točí se jich kolem toho asi patnáct. Nejvíc mi pomáhá rodina, ať už je to babička v bufetu, táta u vleku, bratranec na pokladně nebo děda, který vždy opraví vše kolem elektřiny. Bez pomoci a podpory rodiny bych areál nikdy nemohl rozjet. Pak tady jsou kamarádi, co mají na starosti lyžařskou školu, chodí k vleku nebo zasněžují. Bez nich by taky Janovičky nemohly fungovat. Musím říct, že mám kolem sebe skvělou partu, bez níž by toto všechno nikdy nebylo. Sám je člověk nic. Moc jim děkuju a doufám, že za rok to ve stejné sestavě rozjedeme ve velkém stylu.
Na Janovičkách mělo vždycky tradici snowboardování i různé festivaly. Co teď máte ve snowparku?
Letos toho snowpark moc nenabídne. Stihli jsme dát do kupy jednu bednu a menší skok na odlehlejší sjezdovce. Ale právě na snowparku bychom chtěli příští rok víc zapracovat a nabídnout víc překážek. V zimě je sezona na kopci a po zbytek roku se věnujeme naplno zemědělství, takže času na opravy bylo málo. Každopádně zapracujeme i na dalších novinkách, které průběžně zveřejníme.
