V zoufalé situaci se v posledních letech ocitla ochrana hodnotných budov v širším centru Brna. Hlavně poté, co kvůli dávné úřednické chybě přišlo zhruba 1 400 objektů o status památky, řadě z nich hrozilo zničení. Některé pak developeři skutečně zbořili, aby místo nich mohli vybudovat novostavbu, případně je necitlivě přestavěli, a připravili je tak o jejich cennou podobu.
Tento problém mají vyřešit nové památkové zóny vyhlášené nedávno ministerstvem kultury, na které Brno čekalo řadu let. Chrání budovy širšího centra města, jež zahrnuje třeba Staré Brno, Stránice či Černá Pole, a také okolí Slovanského náměstí a kartuziánského kláštera v Králově Poli. Ani toto opatření však není definitivní tečkou celého památkového příběhu.
S jejich existencí se totiž nehodlají smířit dlouhodobí hlasití kritici, jimiž jsou vládnoucí politici v Brně-střed a Králově Poli. Prvním vadí přílišný rozsah zón, nepřiměřená byrokratická zátěž pro vlastníky nemovitostí a skutečnost, že většina budov na vytyčeném území podle nich památkovou ochranu nepotřebuje.
Radní tak záhy po vyhlášení zón přijali usnesení, že nesouhlasí s vypořádáním námitek a žádají brněnský magistrát o učinění právních kroků vedoucích k jejich zrušení či úpravě rozsahu. „Ministerstvo nevzalo v potaz jedinou naši připomínku, všechny zamítlo,“ vysvětluje mluvčí radnice Kateřina Dobešová.
Totéž usnesení jako na centrální městské části přijali i v Králově Poli, třebaže tamní koalice předvánoční vyhlášení zóny původně pouze vzala na vědomí.
„Nevylučuje se to. Je tam lhůta pro podání správní žaloby, měli jsme čas na nachystání materiálu,“ sděluje starostka Králova Pole Andrea Pazderová (ODS). „Na radnici chodí rozhořčení občané a ptají se, zda mohou opravit střechu nebo si třeba dát na dům fotovoltaiku,“ přibližuje.
Obě odbojné radnice vedou shodně ODS a ANO, v Brně-střed je doplňují ještě lidovci, kteří se jako jediní zdrželi.
Hlavním odmítačem je ODS
Učinění právních kroků patrně neznamená nic jiného než vyhlášení zón napadnout žalobou u správního soudu. Jejich proces už je totiž ukončený bez možnosti odvolání. „Jakmile obdržíme informaci, že vyhlášení zón nabylo právní moci, začne se připravovat analýza, která by měla ukázat možné právní kroky vedoucí ke zrušení nařízení či k úpravě rozsahu,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) soudní cestu nevylučuje. „Tak jak zákon předpokládá možný procesní postup, je jedním z navazujících kroků i uplatnění žaloby,“ upozorňuje s tím, že současná magistrátní koalice se zónami zatím nezabývala. „Lhůty pro uplatnění nároků nejsou krátké, takže nejsme v časovém presu,“ podotýká primátorka.
ODS je dlouhodobě odmítačem zón v současném rozsahu, a to hlavně kvůli nepřiměřenému zásahu do vlastnických práv majitelů nemovitostí. Jako problém vidí i rozsah, s čímž souhlasí také ČSSD. „Jako když se jde s kladivem na komára,“ přirovnává její radní Jiří Oliva.
Opačný postoj zastávají lidovci, kteří zóny vnímají jako řešení situace, v níž spousta památek přišla o ochranu. Stejně jako opoziční Zelení a Piráti, kteří zóny hlasitě podporovali už v minulé koalici. „Nedovedu si představit, že by město pošlapávalo historické hodnoty tím, že by se právními kroky snažilo ochranu zrušit, když byly zóny vytyčeny,“ hlásí bývalý náměstek primátorky a dnes opoziční zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti).
Další opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno) se v postoji k zónám ztotožňuje s názorem kritizujících radnic. Vadí mu, že majitelé nemohou nakládat „normálním, racionálním“ způsobem s nemovitostmi, což se jej týká osobně, protože rodina vlastní dům v Masarykově čtvrti. Podle něj navíc ministerstvo návrh řádně neprojednalo s veřejností a dostatečně dlouho nenechalo viset na úřední desce.
„Když zóny připodobníme k územnímu plánu, protože se procesně jedná o tutéž věc – opatření obecné povahy – tak plán je dopodrobna diskutovaný s lidmi. Mohou ho transparentně připomínkovat a vyjadřovat se k němu. Tohle ministerstvo absolutně ukrylo, přičemž dopad na vlastnictví i na možnost zacházet se svým majetkem je násobně větší u památkové zóny než u územního plánu,“ porovnává Hollan.
Politici ANO zatím jako jediní z koalice nemají jasno. A opoziční SPD se jednoznačně nepřiklání ani na jednu stranu.
Ve hře je i měkčí varianta
Návrh podoby zón ministerstvo zveřejnilo krátce před předloňskými Vánocemi. Čas na podání námitek a připomínek byl patnáct dnů.
Ministerstvo si jakékoliv soudní tahanice nepřipouští. „Nezbývá než obě opatření respektovat podle zákona,“ vyzývá za resort Petra Hrušová. Zároveň však přiznává, že lze vyhlásit takzvaný plán ochrany, který režim změkčí. „Může velmi zásadním způsobem determinovat památkovou péči v území tím, že – velmi banálně řečeno – označí nemovitosti nebo druhy prací, u kterých není nutné žádat o závazná stanoviska památkové péče,“ upřesňuje.
Plán ochrany by umožnil zmírnit zahlcení magistrátních památkářů vydávajících stanoviska pro stavebníky. Po vyhlášení zón jim totiž množství agendy násobně naroste. „Asi nemáme dostatečnou personální kapacitu. Budeme potřebovat posílit,“ tvrdí šéf odboru Martin Zedníček.
