Přestože některé z dřevin byly ve špatném zdravotním stavu, místní se s jejich odstraněním smiřují jen těžko. Poukazují zároveň na jejich praktickou rovinu pro dnešní dobu.
„Považuji za neprozíravé je kácet, protože pomáhají při změně klimatu. Je otázkou, zda na místo s tak obrovskými stromy nelze nahlížet jako na chráněné území,“ uvažuje obyvatelka ulice Lucie Valdhansová.
Stromy šly k zemi díky povolení od úředníků Brna-střed. „Kácelo se zejména kvůli různému poškození dřevin, které majitel pozemku doložil odborným posudkem, dále z důvodu opravy opěrné zdi a kolize stromů s ní a také stavby retenční nádrže v areálu,“ upřesňuje mluvčí radnice Kateřina Dobešová.
Biskupství brněnské počítá ve vnitrobloku s výsadbou 21 vzrostlých stromů vysokých převážně pět metrů a 180 habrů obecných s výškou 80 centimetrů. V plánu je i další zeleň. „Pozemek biskupství ve vnitrobloku bude mít díky náhradní výsadbě suverénně největší hustotu stromů v okolí Jaselské,“ tvrdí Tomáš Kouřil, projektový manažer společnosti Urbanon. Firma vlastněná biskupstvím chystá proměnu místa.
Brněnská opoziční zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení), jež se zajímá o dění v Jaselské, je však skeptická k tomu, jak se novým dřevinám bude dařit. „Někteří zahradní architekti říkají, že tak velké stromy už v Brně nevyrostou, protože se pro ně zhoršují podmínky,“ upozorňuje.
Prostor letité uliční proluky vyplní Kolejní domy Augustin, jež poslouží pro studenty, vyučující nebo vědce. Vznikne v nich 153 ubytovacích jednotek o půdorysu 1+kk o ploše 24 metrů čtverečních.
„Tento typ ubytování ve městě silně chybí. Kolejní domy se nám proto zdály ideální, protože se dá předpokládat, že studenti a další akademičtí a vědečtí pracovníci budou v Brně stále, a domy tak trvale vytíží,“ vysvětluje Kouřil s tím, že biskupství si musí zajistit financování vlastních aktivit, až skončí přísun peněz od státu.
Totožné plány má diecéze i s bývalou základní školou v Pellicově ulici, jež jako Pellico Garden nabídne 45 jednotek.
Sousedé z Jaselské se odvolali
Pro oba projekty má biskupství územní rozhodnutí. Stavební řízení je v případě Pellicovy přerušeno, pro Jaselskou už tohle povolení sice získalo, ale proti tomu podali sousedé odvolání. „Jde o předimenzovanou stavbu s osmi nadzemními a dvěma podzemními patry. Nesouhlasí s ní většina ulice. Bude znamenat obrovský nárůst dopravy, což výrazně ovlivní smog. Velké domy změní ráz ulice,“ vytýká Valdhansová. Podle ní se místním nelíbí ani to, že se o záměru dozvěděli až z úřední desky, aniž by je biskupství informovalo.
Rozruch doprovázený obavami ze vzniku klasického bytového domu diecéze vyvolala žádostí o změnu současného územního plánu pro vlastní pozemky ve vnitrobloku. Kvůli tomu se do ní pustili někteří politici. „Strašně mě mrzí, že nám biskupství, ale i projektanti dlouhodobě lhali, protože při projednávání na městské části Brno-střed tvrdili, že to skutečně budou kolejní domy, jelikož koleje jsou nedostatkovým artiklem. A v současnosti žádají o změnu na bytové domy,“ prohlásil nedávno radní pro územní plánování Petr Bořecký (ANO).
Se změnou plochy ze školství na obytnou počítal nový územní plán odmítnutý před loňskými volbami. Biskupství podle Kouřila žádost podalo, aby mohlo koleje využít třeba o prázdninách, kdy je studentů ve městě minimum. „Změna pro nás není ale nijak důležitá věc,“ ujišťuje opatrně Kouřil s tím, že jsou připraveni návrh okamžitě stáhnout.
Kácení stromů v Jaselské není v poslední době jediným podobným činem, jenž vzbudil nepochopitelné údivy a až zmar Brňanů. Už minulostí je několik desítek dřevin rostoucích v areálu vodojemů na Žlutém kopci. Místo se promění v parčík, kde až na výjimky stromy porostou od začátku. „Kácení je v souladu s projektem sadových úprav zpracovaných krajinářským architektem. Předcházel tomu dendrologický průzkum,“ objasnil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
U výstaviště padlo asi 300 stromů včetně okrasných sakur. Podle Poňuchálka se kácelo kvůli stavbě multifunkční haly, vratné tramvajové smyčky a nového západního vstupu a vjezdu do areálu.
A není to tak dávno – jen něco přes rok –, co se okolí řeky Svratky u Ronda stalo pustou krajinou, protože stovky stromů musely ustoupit vznikající ochraně proti povodním.
