„Nejraději se vzpomíná na to dobré. Takže je skvělé, že teď se v Postřelmově hraje krajská soutěž. Hrávala se tady i třetí třída, prales, což není žádná sranda. Najít nějakou motivaci, to nebylo tak jednoduché,“ prozradil Luděk Roubalík. Jeho recept na překonání ztráty chuti hrát? „Je to jen o tom, aby fotbal bavil. Nic víc.“
Za muže už v patnácti
Brankář s číslem 77 odkazujícím na jeho ročník narození pochází z Bratušova u Šumperka, kde však fotbal neměli, a tak v 10 letech začal hrát v Postřelmově. V klubu tak působí dohromady dlouhých 35 let. V bráně pak stává od dvanácti.
„Bylo nás málo, tak jsem si tam stoupl a už v bráně zůstal. Přeskočil jsem dorostence a v patnácti už chytal v Postřelmově za muže,“ pousmál se Roubalík.
V kabině tak má pochopitelně jedinečnou pozici, že by se ale vozil po mladších spoluhráčích, to od něj nečekejte. „Člověk stárne a už má rozum. Na nikoho už neřvu, to bývávalo ve dvaceti nebo pětadvaceti,“ řekl brankář. Věk zkrátka nezastavíte. „A taky to zdraví. Už je to v pětačtyřiceti únava materiálu,“ zavtipkoval.
Luděk Roubalík má nicméně po podzimu i v pětačtyřiceti fantastickou bilanci. V deseti zápasech slavil hned šestkrát čisté konto. Jeho tým inkasoval ve 14 zápasech jen deset gólů. A nasázel jich 52!
„Teď si to člověk užívá, ta série je neskutečná, fotbal tady šel opravdu nahoru. Dovolená je problém, když chce člověk chytat každý zápas,“ zmínil s humorem. Volno občas má díky druhému brankáři Marku Arbeitovi, občas ale oba gólmani chytají i za béčko Postřelmova.
Výborná obrana i ligový záložník
Parádních šest nul Roubalík skromně přisuzuje hlavně defenzivě. „Máme skvělou obranu. Za těma klukama se dobře chytá, to je ono. Je to neskutečná sezona,“ zopakoval.
Defenziva Postřelmova je v prvé řadě extrémně zkušená. Tři ze čtyř borců mají 35 – 40 let. A je to znát. „Zkušenost jde vidět. Hodně nám pomohl Marek Šichor. Ligová zkušenost je úplně někde jinde. Ten člověk si uběhá devadesát procent hřiště sám,“ pochválil Roubalík výkony 32letého záložníka, který prošel olomouckou Sigmou či Baníkem Ostrava.
Představujeme seriál Deníku „V rukavicích“
Ve stínu kanonýrů a hvězd v poli jsou často opomíjeným klíčovým jazýčkem na misce vah mezi úspěchem a neúspěchem. Co by se stalo, kdyby Emiliano Martinez ve finále MS v Kataru nepředvedl fantastický zákrok v závěru prodloužení? Také brankáři bývají hrdiny okamžiku a Deník na ně v novém seriálu „V rukavicích“ nezapomíná. Každý týden se můžete těšit na exkluzivní příběhy a rozhovory s gólmany z vašeho regionu.
„Letos to proto opravdu bylo až moc jednoduché. Říkal jsem po půlce sezony, ať si vyfotí ty statistiky, protože jednu na to budou vzpomínat. Tak jako já mám teď radost,“ znovu se brankář usmál.
Postup? Třešinka na dortu
S případným postupem to Postřelmov ale bude mít těžké. Právě Marek Šichor totiž v klubu končí stejně jako další předsezonní kvalitní posila Martin Bačík. Náhrady se hledají těžko.
„Hráči se sem nehrnou. Každý chce prachy. A tady je nedostanou. Je těžké motivovat hráče, aby přišel. Jedinou takovou motivací je nový stadion,“ zmínil Ladislav Roubalík.
Nový postřelmovský areál aspiruje na nejkrásnější hřiště (nejen) v Olomouckém kraji. „Pro mě je neskutečné, když člověk přijde z tréninku, není odřený a nemá kamínky v rukách, nohách. Není rozlámaný tak jako ze starého hřiště. Kabiny, zázemí, občerstvení, to je jiný level. Druhá, třetí liga,“ pochvaluje si ikona klubu.
Momentálně se s týmem připravuje na jarní část sezony. Tréninky dvakrát týdně, o víkendu přátelská utkání. To první znamenalo výhru 3:1 nad Litovlí hrající krajský přebor. Právě tam by mohl Postřelmov v příští sezoně nakouknout v případě postupu.
„Pro mě by to byla třešinka na dortu, to stoprocentně. Pak bych mohl kopačky pověsit na hřebík,“ má jasno Luděk Roubalík.
Otázka, jestli klub bude mít o vyšší soutěž, pokud by se na špici udržel, zájem. „Na rok na vyzkoušení bych byl pro. Ať si to kluci vyzkouší a zjistí, co to obnáší. Takhle jdou do něčeho nového, první rok by je to bavilo,“ myslí si sympaťák, který se živí jako slévárenský dělník.
