V pátek byli Hanáci v Pardubicích zralí na ručník. Prohráli 1:5 a nepředvedli skoro nic.
Ani ne o čtyřiadvacet hodin později nastoupil na východě Čech úplně jiný olomoucký tým. S přeházenými útoky a výborným gólmanem Janem Lukášem, nejlepším hráčem utkání na straně hostů.
Hanáci zahustili střední pásmo, dávali daleko větší pozor v obraně, hrozili i směrem dopředu. Domácí se pořád drželi svého, ale bolelo to. Téměř šedesát minut se hrálo bez branek.
„Trenéři nás varovali, že to bude určitě těžší zápas než v pátek, takže jsme s tím počítali. Možná jsme se trochu trápili v zakončení, ale i tak jsme hráli dobře. Trpělivě, zajištěně z obrany. Výhra je výhra,“ hlásil obránce Peter Čerešňák.
Domácí utáhli šrouby především ve třetí třetině, kterou vyhráli 11:1 na střely. Na Lukáše létal puk ze všech možných pozic. Nakonec se ujala jedna z posledních ran právě od Čerešňáka.
„I když je deset vteřin do konce, tak nemá cenu nikam ustupovat a je potřeba zkoušet střely odkudkoliv. Nikdy nevíte, která je ta pravá,“ usmíval se Čerešňák.
Ani on si svým pokusem devatenáct vteřin před koncem vůbec nebyl jistý.
„Snažil jsem se napálit puk na branku. Netušil jsem, kolik zbývá času, jen jsem zaregistroval, že někdo z našich stáhl dva soupeře do brankoviště a přede mnou se otevřelo okno, do kterého jsem najel a dostal přihrávku,“ popisoval.
Hlava dole, bomba k tyči a 1:0 pro Pardubice. Hned po buly další obránce Tomáš Dvořák zamířil ze středního pásma do prázdné branky a bylo rozhodnuto.
„Jsme za to moc rádi. Byla to velká úleva a odměna pro celý tým. Čtvrtfinále jsme odstartovali ideálně, ale ještě bude dlouhé. Nesmíme nic podcenit, udržet pořád stejný přístup,“ nabádal slovenský bek.
Série se teď stěhuje na Hanou, v promrzlé „plechárně“ se hraje v úterý a ve středu.
„Tam bude Olomouc ještě lepší. Bude vyprodáno a zápasy zase budou mít emoce. Může se nám dostat pod kůži třeba nějaká bitka nebo slovní přestřelky… Musíme zůstat pořád klidní v hlavě,“ řekl Čerešňák.