V pátečním odpoledni vybuchla přestupová bomba. Velký talent české házené Charlotte Cholevová míří poprvé v kariéře do zahraničí, až do roku 2025 se upsala francouzskému Brestu. „Všechno je, jak má být. Bylo načase udělat krok vpřed. Je to velký skok a velké sousto, ale přesně takové výzvy miluju,“ říká upřímně 20letá spojka a reprezentantka. Do kádru pravidelného účastníka Ligy mistryň se přesune po aktuální sezoně.
Pojďme od začátku. Jak dlouho se přestup řešil?
Řešila jsem ho dlouho, asi tři měsíce. Tím, že jsem měla v Mostu ještě platnou smlouvu, jsem velmi ráda, že mi dali šanci odejít za určitých podmínek dřív. Nabídek přišlo víc, ale o Brestu jsem byla přesvědčené. Je to nejlepší varianta.
A čím Brest vyhrál?
Hrály jsme proti nim v Lize mistryň, jejich hra se mi hodně líbila. Zkontaktovali jsme se, povídali jsme si s vedením, trenéry. Přesvědčila mě jejich vize.
Předpokládám, že jste si v rozjeté sezoně s francouzským vedením hodně volali.
Je to tak. Bylo to velmi náročné, ale tím, že jsem si našla dobrou agentku, bylo to pro mě jednodušší, i když jsem z toho sama byla vyšťavená. Každopádně ulehčila mi to. A tím, že Most spolupracoval, se to sešlo dobře.
Před sezonou mistrovství světa juniorek, kde jste byla nejlepší střelkyní, pak bitvy s Mostem včetně Ligy mistryň a těžké boje za národní tým. Nebyl to úplně jednoduchý půlrok, že?
Rozhodně nejtěžší v kariéře. Upřímně mám ráda takový ten tlak, kdy se pořád něco děje. Člověk se nenudí, hrály jsme půl sezony dva zápasy týdně. Za to jsem rád, je lepší hrát častěji než jednou za týden, i když to bývá náročné fyzicky a psychicky. Byla jsem se sezonou spokojená. Teď toho mám stále spoustu před sebou, chci se s Mostem rozloučit titulem a v reprezentaci nás čeká souboj se Švýcarskem.
A zároveň také pořádně turbulentní týden. Ještě ve středu jste slavily výhru v Českém poháru, teď oficiálně přestup do zahraničí…
To byl (směje se). Ale všechno je, jak má být. Nejdřív pohár, teď krok dopředu v podobě přestupu. Jsem za to hrozně ráda. Ne, že bych v Mostě nebyla spokojená, to vůbec ne. Předal mi, co mohl. Teď bylo načase udělat krok vpřed. Je to velký skok, velké soustu. Takové výzvy ale já miluju.
Předpokládám, že ses o tom bavila i s ostatními hráčkami působícími ve Francii?
Na srazu jsme to probíraly s Kamčou Kordovskou a Markétou Šustáčkovou, angažmá mi doporučovaly. Každé hráčce sedí trochu jiný styl házené a po naší diskuzi si myslím, že mi styl tamní ligy sedět bude. Samozřejmě jsem to řešila i s Markét Jeřábkovou, která mi řekla, ať neváhám. Přirozeně z toho mám ve 20 letech strach. Ale byl čas. Ano, byl čas krok udělat.
Mimochodem jste ráda, že už máte ta tříměsíční jednání za sebou?
Hodně! Ať si každý říká, co chce, i když se to snažíte potlačovat a soustředit se jen na zápasy, v hlavě pořád nějaký červík leze. Částečně jsem tím byla ovlivněná, ale teď jsou cíle jasné. Chceme s Mostem uspět a v reprezentaci porazit Švýcarky, po konci sezony už se můžu těšit na Brest.
Odbočme na chvíli k reprezentaci. Se Švýcarkami to bude boj o vše, doma v Brně se hraje 11. března. Jak dvojzápas o mistrovství světa vnímáte?
Přesně jak říkáte, bude to boj o všechno. Švýcarky jsou kvalitnější než před dvěma lety. Budou to vyrovnané zápasy, kvality na to, abychom vyhrály určitě máme. V reprezentaci jsou hráčky, které vyčnívají na mezinárodní úrovni a mají hodně zkušeností. Bude to těžký soupeř, udělal za poslední dobu velký krok dopředu. Bude na nás, jak se s tím popasujeme a jak to uchopíme. Na druhou stranu i my jsme se hodně posunuly, ušly jsme kus cesty. Líbí se mi, jak náš tým každým zápasem roste. Když na hřišti necháme 110 %, máme určitě šanci na výhru.
Půjde také o první ostrý zápas pod novým realizačním týmem. Cítíte, že jste připraveny?
V podstatě nám nic jiného nezbývá. Vždy trvá, než si to chvíli sedne, ale s Bentem Dahlem už jsme řadu srazů měly. Jsem osobně nadšená, jak to postupuje a jaký styl hry se nám snaží předat. Takový styl házené mám ráda, jdeme s trendem, kam se hra ubírá. Určitě budeme připravené.
Mladé hráčky dostávají příležitosti v seniorském národním týmu, což může pomoct i jejich budoucímu angažmá jako ve vašem případě. Je to správná cesta, kterou se ubírat?
Ano, je to o tom. Myslím, že má každá hráčka v Česku na to, aby si vybudovala šanci na národní tým. Když si v mládí nastaví hlavu, ví, co chce dokázat a jde si za úspěchem, je šance, že si ji trenéři všimnou. Tým se omladil a mladé holky dostávají prostor. I holky v 18 letech mohou ukázat, co v nich je.
Za co budete Mostu vděčná. A jak na něj budete vzpomínat?
Jsem vděčná opravdu za vše, nabrala jsem spoustu zkušeností a impulsů. Jde o profi tým, trénuje se osmkrát týdně, což mi neskutečně pomohlo. Mám ráda, když se můžu zlepšovat každý den. Zažila jsem v Mostě trio trenérů, každý mi různé věci. Hráčky, které to myslí s házenou vážně, by se měly přesunout do Mostu. Většina hráček v zahraničí Baníkem prošla a já mám jen ty nejlepší vzpomínky.
