O městě, které leží 40 kilometrů severně od pohoří Stara Planina a rozkládá se na čtyřech kopcích – Světa gora, Trapezica, Orlov vrch a Carevec –, se mluví jako o nejkrásnějším místě v Bulharsku. Ve 14. století mělo už patnáct tisíc obyvatel, obchodovalo s Benátkami a zřizovalo univerzitu. Pokud je ovšem začnete objevovat od autobusového nádraží Jih, kde stavějí autobusy z Bukurešti do Istanbulu, budete nejspíš lehce zmateni. Zámková dlažba, paneláky, otřískané telefonní budky i bizarní normalizační veledíla ve veřejném prostoru sice mohou vyvolat nostalgickou náladu, k estetickým zážitkům mají ale daleko. To se změní v momentě, kdy popojdete k řece.
Andělská kolonie
Domečky přilepené jeden na druhém připomínají včelí úly nebo kolonii vlaštovek, které svá hnízda přilepily vysoko nad řeku. Bulharský národní buditel Ivan Vazov napsal: „Tisíce domků nejrůznějších tvarů s rozmanitě zbarvenou omítkou, seskupené hustě jeden vedle druhého, posazených jeden nad druhým, skloněných nad propastmi, po skalách všude, kde našli píď země, a choulící se k sobě jako stádo ovcí, působí dojmem, že se každým okamžikem skácejí a zřítí do vln řeky Jantry. A ještě mocněji působí pohádkový zjev v noci, kdy se ve tmě rozzáří bezpočet okének jako ohnivé oči a celé město se podobá jedinému svícnu s tisíci hořícími světly.“
Křivolaké uličky ve čtvrtích Varoša a Asenova, které leží severně pod Carevcem na břehu řeku Jantry, jsou se svými plně hrázděnými domky s pavlačemi opravdovým šperkem města. Stavby z dob turecké nadvlády mají několik pater. Sarafinův dům, který má číslo popisné 88, kdysi patřil bohatému zastavárníkovi a dnes je v něm muzeum připomínající zašlou slávu jeho rodiny. Uličky bazaru, které se od něj zvedají do kopce, jsou plné dílniček řezbářů a malířů ikon.
Život v pevnosti
Opevněná citadela Carevec byla zbudována na nepřístupném skalním ostrohu, kam lze ze starého města projít kamennou Asenovou bránou. Právě tady kdysi stávaly paláce carů a pravoslavných patriarchů.
Když se Tarnovo roku 1876 stalo centrem tzv. dubnového povstání, které odstartovalo rusko-tureckou válku a přineslo Bulharsku svobodu, byla tu také přijata první ústava a vyhlášena nezávislost na Istanbulu. Jelikož se zde odehrály zásadní momenty bulharských dějin, byl původní název Tarnovo doplněn přívlastkem Veliko.
Pod Boží ochranou
Kostel Čtyřiceti mučedníků byl vystavěn na památku vítězné bitvy s Byzancí v roce 1230 a později v něm byli pohřbíváni bulharští carové. Turci se jej pokoušeli přestavět na mešitu, ale minaret se zřítil. Bulhaři to samozřejmě považovali za Boží zásah.
Z Velika Tarnova můžete podniknout například výlety k horským klášterům, kterých je v celém Bulharsku bezpočet. Fakt, že jsou zde perfektně značené turistické stezky, které tu mimochodem pomáhali rozšiřovat čeští turisté, podporuje chuť prozkoumat jeho okolí metr po metru.
