Letos si připomínáme 105. výročí uzavření míru v Brestu Litevském. Tehdejší sovětské Rusko 3. března 1918 de facto uznalo, že prohrálo I. světovou válku a přijalo ponižující mírové podmínky nadiktované Ústředními mocnostmi.
Rusko vedené po listopadovém puči předchozího roku komunisty zradilo své západní dohodové spojence, když uzavřelo s Německem a Rakousko-Uherskem separátní mír, který spojenecká smlouva nepřipouštěla. Byl to prachsprostý podraz na USA, Velkou Británii, Francii, Itálii a další dohodové spojence. A na podrazy se nezapomíná.
Je jasné, že bolševické Rusko a jeho nástupce Sovětský svaz se v očích Západu staly nedůvěryhodnými. Bylo tedy logické, že když později západní země vyjednávaly se SSSR o spojenectví proti hitlerovskému Německu, tak si počínaly opatrně, protože tuto křivárnu si dobře pamatovaly. Ukázalo se, že bolševici se nezměnili, když s hitlerovským Německem uzavřely spojenecký pakt zvaný Molotov-Ribbentrop.
Zpátky však k brestlitevskému míru, který byl pro Rusko potupnou prohrou. Pravdou je, že se kvůli němu pohádaly i ruské komunistické špičky. Zatímco Lenin byl pro přijetí tvrdých mírových podmínek, Trocký je odmítal. Nicméně nejvyšší bolševický vůdce si nakonec prosadil svou. Rusko však bylo přinuceno učinit velké územní ústupky, vzdát se Finska, Polska, Pobaltí, většiny Běloruska a Ukrajiny i s hlavním městem Kyjevem. Sovětská vláda tak vydala nepříteli na milion kilometrů čtverečních svého území. Carská armáda dokázala od začátku I. světové války v roce 1914 po více než tři roky ubránit většinu ruského území před německou a rakousko-uherskou armádou a o rok později relativně stabilizovat frontu. Při vpádu do SSSR v roce 1941 dobyli Němci Kyjev po necelých třech měsících bojů s Rudou armádou.
Brestlitevský mír byl výsledkem dlouhotrvající snahy císařského Německa o vnitřní rozvrácení svých protivníků a jejich vyřazení války. Uvědomovalo si totiž, že v dlouhodobě trvajícím konfliktu by nemělo šanci. Berlín proto podporoval tzv. velikonoční povstání v Irsku proti britské nadvládě v roce 1916 a také mohutné stávkové hnutí ve Francii. V těchto případech neuspěl.
Do Ruska však Němci nechali dopravit Vladimíra Iljiče Lenina ze Švýcarska v zapečetěném vagónu s cílem provést v zemí státní převrat. Tohle jim vyšlo. Dokonce prý bolševici dostali od německé vlády za tento svůj kousek několik milionů německých marek ve zlatě. Brestlitevský mír byl rovněž nepřátelský pro československé legionáře, kteří měli být sovětskou mocí odzbrojeni a vydání Rakousku-Uhersku, kde by je čekala poprava jako vlastizrádce. Legionáři se však nevzdali a po mnoha vítězstvích nad Rudou armádou se dokázali probojovat k Tichému oceánu do Vladivostoku a odtud na lodích odpluli do vlasti.
Tento nepovedený mír pozbyl platnosti v listopadu osmnáctého roku, kdy Německo kapitulovalo. Část obsazených území Rusko získalo zpátky, část jich odstoupilo Rižským mírem v roce 1921 Polsku. Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhlásily nezávislost. Definitivně pak skoncovala s brestlitevským mírem rappalská smlouva mezi Německem a sovětským Ruskem v roce 1922.
