Poradci, sponzoři a „přítel“ Kolář. Kdo má a nemá vliv na prezidenta

Prezident Petr Pavel vyrazil na první zahraniční cestu na Slovensko, koncem týdne vyrazí i do Polska. V Česku se mezitím jeho tým uchyluje k prvním krokům ve funkci. Kdo nakonec tvoří páteř nejužšího prezidentova poradního a administrativního sboru?

S prezidentem Petrem Pavlem na Hrad přichází i nový tým. „Pokud jde o jména, tak zatím víme ani ne o 20 nových lidech, kteří by měli nastoupit do struktur Pražského hradu,“ říká v podcastu 5:59 politický reportér Seznam Zpráv Ondřej Koutník.

Žádné čistky se tak i podle nové kancléřky Jany Vohralíkové konat nebudou. „Chceme se se zaměstnanci sejít a říct jim, že jsme tu sice noví, ale kdo bude chtít jít s námi, tak půjde dál,“ řekla Seznam Zprávám během prvního dne na Hradě.

V Kanceláři prezidenta republiky a přidružených příspěvkových organizacích ostatně pracuje zhruba 500 lidí, které by nebylo možné nahradit najednou. Plány na první týdny ale nová kancléřka má. Chce třeba vyhodnotit audity týkající se fungování kanceláře. „Po Vratislavu Mynářovi (předchůdci Vohralíkové) zůstala ohromná pachuť. Je tedy vůle to dovyšetřit a zjistit, kde se pochybilo,“ uvádí Koutník.

Mimo to se Vohralíková také chystá posílit vliv kancléře či kancléřky na příspěvkové organizace, tedy Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány. A chce být vidět i třeba na zahraničních cestách prezidenta. „Neplánuje být jen pouhou ‚šedou úřednickou myškou‘,“ říká reportér.

Své místo na Hradě mají jisté i další lidé. Ti ale na rozdíl od Vohralíkové svou loajalitu ukázali už během kampaně. Jde třeba o mluvčí Markétu Řehákovou nebo vedoucího týmu poradců Tomáše Richtera.

Neoficiálním poradcem pak zřejmě bude bývalý diplomat Petr Kolář, který Pavla doprovázel už na besedách v minulých letech a kterého Pavel označil za „přítele po boku“. Právě Kolářova osoba nicméně před volbami vyvolala nejvíce debat a pochybností, a to kvůli jeho práci pro americkou lobbistickou a advokátní společnost a s ní spojenému riziku střetu zájmů.

„V posledních dvou nebo třech týdnech (Kolář) utlumil své mediální aktivity. Myslím, že tam bylo potřeba, aby si Petr Pavel i Petr Kolář ujasnili, jak půjdou jejich cesty dál, aby to nenarušovalo výkon funkce Petra Pavla,“ popisuje Koutník.

Nejasné je zatím také zařazení Lindy Jozwiak Kopecké a Radka Hokovského. I ti přitom s Pavlem pracují déle než tři roky. Jozwiak Kopecká se během kampaně starala o koordinaci dobrovolníků v regionech. A právě spojení Hradu s kraji by se prý ráda věnovala i nyní. Bývalý šéf think-tanku Evropské hodnoty a spoluzakladatel spolku Pro bezpečnou budoucnost Hokovský pak bude mít podle Koutníka nejblíže k roli tajemníka.

Součástí Pavlova tažení na Hrad, které skončilo až vítězstvím v prezidentských volbách, byla ale i další skupina lidí: sponzoři. Reportér Seznam Zpráv také u některých z nich zjišťoval, jaký budou mít vztah a přístup k nové hlavě státu.

Například do raných veřejných aktivit Petra Pavla tekly peníze od investora do IT Jana Barty, a to právě přes už zmíněný spolek Pro bezpečnou budoucnost. Dělo se tak v době, na kterou se ještě nevztahovala pravidla předvolební kampaně. Barta nicméně v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že o žádný vliv na prezidenta neusiluje.

Podobných „mecenášů“ Pavla podpořilo více. „Bude dobré, když se do budoucna řekne, kdo a kolik přesně financí tomu týmu poskytl,“ říká Koutník. „Myslím, že Petr Pavel se bude snažit si sponzory udržet v jakémsi zdravém vztahu, aby nezavdával podezření, že teď mohou promlouvat do politiky Hradu. (…) A pro novináře bude důležité tento vztah monitorovat a hlídat, protože ten led je poměrně tenký.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co víme o plánu Petra Pavla na prvních sto dnů ve funkci, jehož představení nedávno avizoval, nebo jaké největší výzvy ho čekají v pěti letech prezidentského mandátu. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.