Obojživelníci v tomto období míří ze svých zimovišť k vodě, kde je čeká páření a kladení vajec. Zbývá jen překonat silnice, na které při putování narazí. Tady by ale jejich cesta zřejmě nadobro skončila, nebýt zábran, které v rizikových úsecích v posledních letech instalují dobrovolníci. Žáby tak chrání před smrtí pod koly aut.
Zamilované žáby se vydávají na tah. Zachraňují je zábrany u silnic.
|
Foto: Vojtěch Kohout
Záchrana obojživelníků letos už začala a pokračovat bude podle vývoje počasí, obvykle to bývá do dubna. Aktivity dobrovolníků, kteří v tuto kritickou dobu obojživelníkům pomáhají, finančně i odborně podporuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP).
„Zajištění kritických úseků silnic spočívá v instalaci dočasných zábran podél komunikací, které obojživelníky navedou na místa, kde se mohou bezpečně dostat na druhou stranu. Tam, kde takové místo není, se u zábran instalují lapací pasti, do kterých se obojživelníci zachytí a každý den je pak dobrovolníci přenášejí na druhou stranu silnice,“ uvedl Petr Stýblo z ČSOP.
Obří ropucha přepsala Guinnessův rekord. Toadzilla vážila téměř tři kilogramy
V minulém roce podle něj při projektech podpořených Českým svazem ochránců přírody lidé takto zachránili více než 20 tisíc obojživelníků.
Letos svaz poskytne prostředky na zajištění 19 kritických úseků silnic po celém Česku. Eviduje jich však mnohem více, a to přes 400.
Proto ochránci přírody vyzývají, aby lidé pomohli i sami, pokud je to v jejich silách. Svaz nabízí peněžní pomoc se zajištěním přesunů, poradí také, jak zábrany stavět či jak obojživelníky přenášet. Partám, které by rády těmto zvířatům pomáhaly pravidelně, nabízí pomoc se založením spolku.
Nebezpečné silnice
Při Akci Žába je cílem ochránců přírody získat informace o všech úsecích silnic, kde pravidelně dochází k masakrům žab, zajistit bezpečné překonání nebezpečných úseků a ty nejkritičtější zabezpečit trvale. Lidé, kteří o nebezpečném úseku vědí a nemají možnost sami pomoci, mohou na webu vyplnit interaktivní hlášenku.
Nahlášené úseky pak ochránci zanesou do databáze. „Na evidenci spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Na místa zanesená v databázi jsou následně směřováni dobrovolníci, kteří chtějí se záchranou obojživelníků pomoci a nemají zatím žádný ‚vlastní‘ úsek,“ doplnil Stýblo.
Kvákání do města nepatří, stěžují si lidé. Kvůli žabím námluvám sepsali petici
Nejvíce úseků, kde auta přejedou stovky žab a čolků, je v Jihomoravském a Jihočeském kraji, několik také ve Středočeském, Plzeňském i Pardubickém kraji. Spolky, které by měly zájem je zabezpečit, si vždy začátkem roku mohou napsat projekt do programu ČSOP Ochrana biodiverzity.
Uzávěrku na podání projektů končí zpravidla kolem poloviny března. Mohou tak získat peníze alespoň na nákup materiálu nebo pohonné hmoty.
Nejraději cestují v noci
Ochrany u silnic v blízkosti vodních ploch se objevují až v posledních několika letech. Je to proto, že dříve existovalo více drobných vodních nádrží a tůněk, a tak nemuseli obojživelníci urazit mnohdy dlouhé trasy. Také provoz na silnicích byl dříve mnohem mírnější. Aut přibylo i v noci, kdy žáby cestují nejčastěji.
Generálním partnerem programu ČSOP Ochrana biodiverzity jsou Lesy České republiky, s.p. Vedle Nadačního fondu Veolia a společnosti BILLA je program spolufinancován Ministerstvem životního prostředí a Nadací Ivana Dejmala.
