zavřít
1
/
54
náhledy
Před sto lety, 5. března 1923, založil Igor Sikorsky ve Spojených státech leteckou továrnu, jejíž první větší úspěchy představovaly dopravní létající čluny, ale ta velká sláva potom přišla až v souvislosti s přeorientováním výrobního programu na vrtulníky. Připomeňme si sté výročí založení slavné továrny právě fotografiemi vrtulníků Sikorsky.
(úvodní foto: těžká váha MH-53J Pave Low)
Autor: public domain
Nejznámějším vrtulníkem značky Sikorsky se stal Černý jestřáb (i když i Černý jestřáb může být bílý, viz fotografie). Svým dílem se na jeho všeobecné známosti i mezi laickou veřejností podepsal jeden film zde neuváděného jména, natočený na motivy stejnojmenné knihy vycházející ze skutečné události. Ale nabudeme se upínat pouze na vrtulníky Black Hawk, po kratším úvodu si na asi pěti desítkách fotografií ukážeme celou řadu typů vrtulníků Sikorsky, především tedy ty, které potkalo štěstí sériové výroby.
Autor: public domain
Vrtulníky Sikorsky většiny typových řad si díky exportu našly užvatele i v řadě dalších zemí. A i u typových řad konstruovaných původně pro vojenské použití vznikaly následně verze civilní, vyráběné v nemalých objemech. (foto: Sikorsky S-58 belgické společnosti SABENA a s šerpami účastnice soutěže Miss Benelux 1962)
Autor: public domain
Igor Sikorsky, původním jménem Sikorskij, byl kyjevský rodák a jako letecký konstruktér si vypracval renomé už v Ruském impériu, a to čtyřmotorovými letouny Ilja Muromec, prvními létajícími obry těžšími vzduchu na světě. V roce 1919 odešel do Spojených států, kde mohl svůj tvůrčí potenciál lépe uplatnit, a navíc v Sovětském Rusku to pod vládou bolševiků bylo ještě nesrovnatelně horší než předtím. (foto: čtyřmotorové velkoletadlo S-22 Ilja Muromec konstruktéra Sikorského)
Autor: public domain
Zajímavé je typové značení Sikorského letadel, které v novém působišti pokračovalo v zavedené řadě. Skládá se z písmene „S“ a pořadového čísla (včetně prototypů a nedokončených projektů, ne všechny lze tedy jednoduše nalézt).
Ruské etapy se týkají typy S-1 až S-27 (z toho S-22 až S-27 byly různé typy již zmiňovaných velkoletadel Ilja Muromec).
V Americe tak Sikorky začal od typu S-28. Nejúspěšnějším z pohledu výrobních objemů se stal dvoumotorový létající člun S-38 se stovkou exemplářů a nejvýznamnějším z pohledu historie transoceánské letecké dopravy byl S-42 postavený v deseti kusech pro leteckou společnost PAN AM.
Vrtulníky začaly experimentálním strojem S-46 a prvním sériově vyráběným S-47.
(foto: létající člun Sikorsky S-42 společnosti Pan American World Airways nad rozestavěným Bay Bridge v Sanfranciském zálivu)
Autor: public domain
A ještě pár vět k typovému značení představovaných vrtulníků. U předchozího popisku uváděné „S“ a pořadové číslo představuje tovární typové značení, které zpravidla používají civilní uživatelé, ale nejen oni. Ozbrojené síly Spojených států však mají pro používanou techniku vlastní systém typového označování, který činí velké portfolio z tohoto pohledu přehlednějším.
Vrtulníky se značí písmenem „H“ (samozřejmě nezávisle na výrobci) jako Helicopter a pořadovým číslem, i když původně se krátce používalo písmeno „R“ jako Rotorcraft. Dále tam jsou písmena předřazená, např. U – Utility (víceúčelový), C – Cargo (transporní) nebo H – Search and Rescue (záchranný) a řada dalších. Písmeno za číslem rozlišuje modifikace základního typu přicházející v časové posloupnosti, „vyšší“ písmeno zpravidla představuje vylepšené a modernější provedení oproti předchozím.
Americké značení ve své složitosti není dogmatické a všepostihující, například zde zobrazený žlutý vrtulník Sikorsky YH-5A má sice nápis „Rescue“ jako záchranný, ale předřazené písmeno „Y“, což zase znamená stroj předsériový (nebo zkušební prototyp, to aby se v tom čert vyznal).
Autor: public domain
Od roku 1939 létal první Sikorského vrtulník, experimentální S-46. Známe ho také pod „méně logickým“ označením VS-300, což vycházelo z toho, že v letech 1939 až 1942 byla Sikorského továrna sloučena v rámci zastřešujícího koncernu (do kterého se dostala už dříve) s divizí Vought Aircraft. Experimentální vrtulník během vývoje postupně dozrával, na fotografii vidíme stroj ve finální podobě z pozdějšího období, kdy ho při předváděcí akcí pilotuje sám Igor Sikorsky.
Autor: public domain
Sikorsky R-4 (tovární označení S-47) byl prvním ve větším počtu vyráběným vrtulníkem na světě a prvním sériově vyráběným vrtulníkem jednorotorovým (jeden nosný rotor plus vyrovnávací rotor). Prototyp vzlétl v lednu 1942 a do roku 1944 bylo vyrobeno asi 131 kusů R-4. Prakticky ze stejné doby (byť létat začaly o krapet dříve) pochází Německé dvourotorové stroje, a to Focke-Achgelis Fa 223 Drache (20 kusů) s rotory uloženými příčně a Flettner Fl 282 Kolibri (24 kusů) s překrývajícími se rotory.
Vrtulníky R-4 se dočkaly operačního nasazení už za druhé světové války, kdy na pacifickém/dálněvýchodním bojišti evakuovali raněné, připadně plnily nějaké pomocné, také nebojové úkoly.
Pět desítek kusů dostala Velká Británie, kde tento typ dostal jméno Hoverfly.
Autor: public domain
Sikorsky R-4, z vrtulníku se na nás dívá Igor Sikorsky.
Autor: public domain
V letech 1944 až 1951 se vyrobilo přes 300 vrtulníků Sikorsky H-5. Na fotografii vidíme verzi H-5G z roku 1948 a určenou k přepravě raněných v externích boxech (Korea, rok 1952).
Autor: public domain
Ještě detail s vrtulníkem Sikorsky H-5G určeným k přepravě raněných. Právě vrtulníky se díky své variabilnosti a operační způsobilosti staly ideálními prostředky pro dopravu raněných. Zároveň je třeba konstatovat, že Američané měli celý řetězec zajištění pomoci raněným na mnohem vyšší technické úrovni než jejich oponenti.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky R-6, ve vzduchu R-4. Typ R-6 vznikl jako zdokonalený R-4 s novým trupem zaoblenějších tvarů. Prototyp vznikl už v roce 1943, celková výroba potom dala 225 exemplářů. Několik jich dostali i Britové, kteří typu přidělili jméno Hoverfly II.
Autor: public domain
Nyní již přichází něco zajímavého, co se nám bude líbit. Vrtulník středně těžké kategorie Sikorsky H-19 Chickasaw vznikl v roce 1949 a vyznačuje se hvězdicovým motorem ukrytým v přídi. Kromě dvoučlenné osádky pobere například deset plně vyzbrojených výsadkářů nebo osm nosítek s raněnými. Vyrobeno bylo jedenáct stovek těchto vrtulníků.
Když Stalinovi jeho „referenti“ referovali o úspěšném zavedení nového amerického typu, vyslovil formou rozkazu přání, že chce také nějaký těžší vrtulník. A tak vznikl Mi-4, americkém kupodivu tvarově velice podobný, a co myslíte? Měl ho tam. Mluvíme o hvězdicovém motoru v čumáku. Ale musíme si také nalít čistého vína, Mi-4 byl větším a výkonnějším než Chickasaw. Ovšem nelze také nezmínit, že větší sovětský stroj trpěl i většími technickými problémy, to se vůbec nedalo srovnat.
Autor: public domain
Vrtulníky Chickasaw americké námořní pěchoty operují z eskortní letadlové lodě USS Sicily (válka v Koreji, 1952). Konkrétně se jedná o první výsadek námořních pěšáků z lodě na břeh realizovaný pomocí vrtulníků, stalo se tak 1. září 1952 při operaci Marlex-5.
Autor: public domain
Sikorsky CH-37 Mojave, resp. tento bychom měli značit jako Sikorsky HR2S-1 podle americké námořní pěchoty. Zde vyplul na povrch další „průšvih“ s americkým vojenským značením. Protože než bylo v první polovině 60. let sjednoceno, požívaly US NAVY (americké námořnictvo) a USMC (námořní pěchota) vlastní značení, které bylo zcela odlišné od USAF (letectvo) a US Army (armáda).
A teď to hlavní, Mojave byl těžký transportní vrtulník, poháněný dvěma dvouhvězdicovými motory umístěnými v nápadných gondolách. Kromě tříčlenné osádky přepravil 26 mužů ozbrojeného výsadku nebo 24 nosítek s raněnými nebo náklad do hmotnosti až 4,5 tuny.
Autor: public domain
Sikorsky CH-37C Mojave a Sikorsky UH-34D Choctaw
Autor: public domain
Dvojice vrtulníků H-34 americké námořní pěchoty nad Vietnamem. Sikorsky H-34 Choctaw představoval následníka typu H-19 Chickasaw, ze kterého konstrukčně do určité míry vycházel. Dostal ovšem 2,5krát výkonnější motor, což teď dělalo 1 137 kW, a jeho maximální vzletová hmotnost tím vzrostla téměř na 1,8násobek, tj. 6 350 kg, a maximální rychlost se zvýšila o více než 100 km/h na 284 km/h.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky VH-34D Choctaw, jednalo se o „nejvyšší“ VIP verzi, což nepřímo prozrazuje i kráčející prezident John F. Kennedy.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky H-34 Choctaw vytahuje z moře astronauta Alana B. Sheparda navrátivšího se ze čtvrthodinkového skoku do vesmíru dne 5. května 1961.
Autor: public domain
Dvoumotorový Sikorsky S-61 (SH-3 Sea King) z roku 1959 a menší jednomotorový S-62 (HH-52 Seaguard) z roku 1958, kde letopočty uvádějí rok zalétání prototypu, se staly prvními sériově vyráběnými vrtulníky tohoto výrobce s turbohřídelovými motory. Tím i Sikorsky poslal do propadliště dějin pro tyto aplikace zastaralé motory pístové. Na fotografii je vrtulník SH-3 Sea King.
Jinak prvním na světě sériově vyráběným vrtulníkem s turbohřídelovým motorem byl francouzský Aérospatiale Alouette II z roku 1955. Viděli jsme ho například ve filmu o Fantomasovi, kde z Alouette II provedl nejlepší z nejlepších francouzských komisařů diskutabilní výsadek na Fantomasovu ponorku.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky CH-3C Sea King, v podvěsu je terénní automobil Willys M38A1 se 106mm bezzákluzovým kanonem.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky CH-3E Sea King přelétává nad Fort Jefferson.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky SH-3H Sea King s ponorným SONARem pro vyhledávání ponorek, Loď vzadu je torpédoborec USS John S. McCain.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky HH-3F Pelican (Sea King) během záchranářské akce. Vrtulník této typové řady mají trup uzpůsoben k přistání na vodu.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky S-61 Sea King
Autor: public domain
Sikorsky H-34G Choctaw německého námořnictva a Sikorsky S-61A Sea King dánského letectva
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky VH-3A Sea King je „prezidentskou“ VIP verzí, vpředu v mírném předklonu stojí prezident John F. Kennedy.
Autor: public domain
Sikorsky VH-3D Sea King je novější „prezidentskou“ VIP verzí vrtulníku Sea King. V roce 1979 stroje VH-3D nahradily ve službě předchozí VH-3A.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky HH-52A Seaguard
Autor: public domain
Sikorsky HH-52A Seaguard, vrtulníky této typové řady se vyznačují trupem uzpůsobeným k přistání na vodě.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky CH-54A Tarhe nese v podvěsu letoun F-100 Super Sabre.
Autor: public domain
Jeden z šesti předsériových strojů Sikorsky YCH-54A Tarhe. Zde ho vidíme s přepravním kontejnerem, jedinou možností, jak těmito létajícími jeřáby případně přepravovat živou sílu.
Autor: public domain
Sikorsky CH-54B Tarhe ve službách NASA. Béčko je výkonnější verzí těchto vrtulníků, oproti strojům „áčkovým“, které jsme viděli na dvou předchozích fotografiích, má dvojitá kola hlavního podvozku.
Autor: public domain
Sikorsky S-58T, kde písmeno „T“ odkazuje na turbohřídelový motor. Stroje tohoto typu s turbohřídelovým motorem vznikaly v sedmdesátých letech přestavbami olétaných exemplářů řady S-58/H-34 Choctaw. Vrtulník, poháněný původně motorem pístovým, získal danou přestavbou na užitné hodnotě a především se zvýšila bezpečnost jeho provozu. A pod těmito argumenty můžeme mávnout rukou nad skutečností, že přitom trochu utrpěl na kráse získáním „rypáku“.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky S-58T a neohrožená pilotka vrtulníků a žena dalších profesí Desiree Horton
Autor: public domain
Vrtulníky Sikorsky CH-53D Sea Stallion. Jedná se o těžký transportní vrtulník. Vrtulníky typové řady Sea Stallion se vyráběly v letech 1964 až 1978, kdy je ve výrobě nahradily přímo od nich odvozené, ale výkonnější stroje Super Stallion.
Autor: public domain
A zde konečně máme Black Hawk, vrtulník nejslavnější typové řady firmy Sikorsky. První vzlétl už v roce 1974, vrtulníky procházely v průběhu výroby modernizacemi a v nových provedeních se vyrábí dodnes. Zatím jich přišlo na svět kolem pěti tisíc kusů.
Autor: public domain
Sikorsky UH-60 Black Hawk
Autor: public domain
Vrtulník Black Hawk prolétá poblíž Alcatrazu
Autor: public domain
Vrtulníky Sikorsky UH-60 Black Hawk
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky HH-60G Pawe Hawk se připravuje k doplňování paliva za letu.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky HH-60G Pawe Hawk doplňuje palivo z letounu HC-130P.
Autor: public domain
A zde máme jednu z námořních verzí vrtulníku Black Hawk, konkrétně Sikorsky SH-60B Sea Hawk.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky SH-60 Sea Hawk a letadlová loď USS Enterprise (CVN 65)
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky SH-60F Sea Hawk ve VIP konfiguraci pro plnění potřeb velitelství 7. floty US NAVY
Autor: public domain
Sikorsky S-76 představuje první typ tohoto výrobce vyvíjený primárně pro civilní sféru. Vyrábí se od roku 1977 dodnes. A opět, dnešní provedení samozřejmě technicky odpovídají době, jinými slovy typ je v průběhu času modernizován.
Autor: public domain
Jeden z vrtulníků Sikorsky S-76 dostal zapouzdřený ocasní rotor (fantail, fenestron) pro zkoušky během vývoje průzkumného a bitevního vrtulníku RAH-66 Comanche.
Autor: public domain
Sikorsky S-76B v barvách thajského námořnictva (Royal Thai Navy). V letech 2000 až 2015 se vrtulníky S-76 vyráběly i v Aeru Vodochody, to se jednalo o verze „Céčkové“.
Autor: public domain
Trojice záchranářských vrtulníků Sikorsky S-76 filipínského letectva
Autor: public domain
Sikorsky S-76D japonské pobřežní stráže
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky CH-53E Super Stallion, který vidíme na fotografii, se vyráběl v 80. letech jako nástupce vrtulníků řady Sea Stallion. Současní „ultramoderní“ pokračovatelé CH-53K King Stallion se začaly vyrábět ve druhé polovině minulé dekády, samozřejmě v mnohem menších počtech.
Autor: public domain
„Prezidentský“ vrtulník Sikorsky/Lockheed Martin VH-92 Patriot z roku 2017. Stroj je speciální verzí z typové řady Sikorsky S-92 vyráběné za průběžných modernizací od roku 1998. Ač to tak vyloženě nevypadá, typ S-92 byl vyvinut z typu S-70, tedy známého Black Hawku.
Autor: public domain
Vrtulník Sikorsky CH-148 Cyclone je určen pro kanadské letectvo, konstrukčně vychází z typu Sikorsky S-92.
Autor: public domain
První vrtulníky vyráběl v USA rodák z Kyjeva
Zdroj: www.idnes.cz
