Manželka je vášnivou zahradnicí, takže jsme si s myšlenkou skleníku pohrávali delší dobu. Zkoumali jsme dostupná řešení, ale žádné nesplňovalo naše požadavky. Až když jsem na internetovém bazaru jednoho dne narazil na stará tovární okna, všechno do sebe zaklaplo.
Stará tovární okna umožnila realizaci atypického skleníku
|
Foto: Deník/Denis Drahoš
Nechtěli jsme přistoupit na prefabrikované řešení skleníku, zkrátka se nám nelíbí malinkaté stavby, kde se člověk plazí a hrbí. Naopak se nám líbily skleníky ve stylu zimních zahrad, které mohou v deštivém počasí nebo v chladnu fungovat také jako pohodlný úkryt. Jenže cena jen za stavebnici oken a střechy se pohybovala kolem 70 tisíc korun.
Inspirace pro stavbu skleníku:
Zdroj: Youtube
Jednoho dne mi při brouzdání po internetu do očí padla stará tovární okna. Jeden kus o rozměrech 2×2 metry včetně skel stál 400 korun.
Přišla naše příležitost.
Manželka mé nadšení nesdílela
Neváhal jsem ani chvíli. Manželka sice pochybovačně kroutila hlavou a k rezivému odpadu byla skeptická. Zabrala ale jednoduchá kalkulace: stěny skleníku za 2000 korun, střešní konstrukce z jeklů ve výprodeji a polykarbonátová střešní krytina za zhruba 10 tisíc korun. K tomu také ztracené bednění, hromady písku a cementu, štípané tvarovky, montážní materiál, barvy, hory tmelu a mnoho hodin práce.
K prostokořenným sazenicím musíte být brutální. Jinak nemají šanci na přežití
Skleník s novou pergolou jsme umístili na jižní stranu k plotu. Zároveň částečně odděluje zahrady a vytváří soukromí jak nám, tak i našim sousedům. Poslouží zároveň jako protipovětrnostní i protihluková bariéra a navíc je z místa výhled na celý pozemek.
Čekala nás hromada práce
O umístění skleníku bylo rozhodnuto, pustili jsme se tedy do práce. Vykopání základů do nezámrzné hloubky 80 cm, vysypání hrubou frakcí štěrku a vylití základových pásů doma namíchaným betonem zabralo pár dní.
Ze zbytků plotu udělali luxusní záhony. Sklízejí a nemusí se o nic starat
Do ještě vlhkého základu jsme zapíchali roxorové tyče pro výstuhu stěn. Uprostřed jsme zvolili bezmála metr širokou zahloubenou uličku, aby péče o rostliny byla pohodlná.
V nedaleké betonárce kromě použitého ztraceného bednění vyrábějí také štípané plotové tvarovky, proto jsme na stěny skleníku použili jednostranně štípané, na sloupy pergoly štípané ze všech čtyř stran. Postavili pár řad a vylili betonem.
Mezitím jsem flexou s brusným kotučem očistil starý nátěr, rez i pozůstatky tmelu na okenních rámech a vzal je základovkou a finální bílou barvou.
Tmelení okenních tabulí nám dalo zabrat
Na tovární okna jsme navařili kousky železné pásoviny, které posloužily k fixaci oken do betonového základu. Nejvíce času ale zabralo tmelení okenních tabulí. Starou technikou jsem si totiž významně přidal práci.
Neudělal jsem si předem jednoduchou kalkulaci: jedno okno vychází na 18 běžných metrů tmelení. Použito je pět oken a dveře, jež jsme vyrobili přesně na míru z jednoho z oken. Tmelení tedy bylo něco přes 100 metrů. Už nikdy! Příště raději silikonem.
Zahradničení bez půdy? Jde to. Vypěstovat tak lze rajčata, papriky i jahody
Na střešní konstrukci jsme použili jekly z výprodeje. Přivařili jsme je k již postaveným oknům a na konstrukci jsme umístili polykarbonátovou střešní krytinu. Pro větší akumulaci tepla jsme vnitřní betonové stěny natřeli černou barvou a milimetrové spáry mezi okny a betonovými stěnami vyplnili silikonem.
Místo vápna rákosové rohože
Nezapomněli jsme ani na stínění a větrání. Typickou obtíží při využití skla ve skleníku je totiž přehřívání v létě, kdy hrozí spálení rostlin. Proto se skla obvykle barví vápnem. To se nám ale nelíbilo, a tak jsme stínění na jižní a západní straně vyřešili rákosovými rohožemi, které jsem pro delší životnost natřel bezbarvým lakem.
V jednom z továrních oken již bylo uděláno okno a do střešní konstrukce jsme, sice velmi pracně, ale nakonec s úspěchem, použili automatický otvírač oken.
Pro posezení uvnitř jsme ve skleníku vybudovali malou plochu, akorát pro dvě židle a stůl. Natáhli jsme rozvody elektřiny jak ven do pergoly, tak také dovnitř skleníku a část bambusové rohože použili na zakrytí elektroinstalace.
Novinka v boji proti slimákům: Škůdce vyžene měděná páska
Trámy již dosluhující pergoly ještě odvedly svoji práci při stavbě pergoly nové. A protože je skleník poměrně vysoký, vymysleli jsme i bylinkové patro. Ze střešní konstrukce jsme spustili řetízky, na které jsme vyrobili dřevěná korýtka, která nesou květináče.
Vše jsme zvládli ve dvou lidech a se základními znalostmi z betonování a svařování. Před terasu jsme umístili starý litý plot, který jsem koupil za pár stovek na internetu, obrousil a natřel základovou a finální barvou.
Podařilo se nám za velmi nízkou cenu vybudovat velkorysý skleník o rozměrech 4,5×2,5 metru s výškou v nejvyšším bodě zhruba 3 metry a s navazující terasou o výměře 3×3,5 metru. Ještě bychom měli položit dlažbu a hurá na pěstování a grilování.
