Sylvia Plath byla nesmírně talentovaná, publikovat začala ještě před dosažením dospělosti. Na druhou stranu se ale také potýkala s vážnými duševními problémy. Zdálo se, že je reflektuje ve svém psaní, aby si alespoň trošku ulevila. Jenomže zatímco stoupala stále výš a výš, těžká deprese ji v soukromí zase srazila na kolena, což vyústilo v pobyt na psychiatrii a pokusy o sebevraždu.
Literární hvězda na vzestupu
Sylvia Plath se narodila 27. října 1932 v Bostonu. První báseň jí vyšla v pouhých devíti letech. O tři roky později podstoupila test inteligence, který určil, že je génius (skóre bylo 160). Její dětství nebylo jen o úspěších, ale také o tragédii. Přišla o otce, který zemřel na cukrovku. Ač s ním, kvůli jeho přísné povaze, měla komplikovaný vztah, tato ztráta ji velmi poznamenala.
Postupem času začala do své tvorby čím dál více přenášet osobní démony. Když se v létě roku 1953, již jako dospělá, přestěhovala do New Yorku, popsala tamní život třemi slovy: „bolest, večírky, práce.“ Po odmítnutí na Harvardu se pokusila o sebevraždu. Lékaři jí pak nařídili elektrošokovou léčbu, „Jakoby můj život ovládaly dva elektrické proudy,“ řekla později. „Jeden je radostný a pozitivní, ten druhý zoufalý a negativní. Který má zrovna navrch, ten řídí můj život.“ Ale i přes tato úskalí získala stipendium na Cambridge. Tam se také na jednom večírku seznámila se svým pozdějším manželem Tedem Hughesem.
Smrt Sylvie Plath
Zpočátku krásné manželství se začalo hroutit, neboť Ted si našel milenku. Nakonec se rozhodl svou ženu a dvě děti opustit. Tím ale Sylviiny problémy nekončily. Bojovala s vleklou chřipkou a ještě musela řešit odmítnutí ze strany nakladatelství, kterému se nelíbil román Pod skleněným zvonem, pojednávající o jejím pobytu v New Yorku a následném nervovém zhroucení.
Dle jejích přátel se poté uzavřela do sebe. Nechtěla přijmout jakoukoliv pomoc. Jen vyjádřila lítost nad manželovou zradou. V den, kdy se rozhodla ukončit svůj život (11. února 1963), vstala okolo sedmé hodiny ráno, postarala se o své děti, připravila jim chléb, máslo i mléko, aby měly co jíst, až se probudí. Na jejich pokoji otevřela okno. Pak odešla do kuchyně, utěsnila dveře, pustila v troubě plyn a čekala na svůj konec. Bylo jí pouhých třicet let. Její rodina se za sebevraždu styděla, a tak jako příčinu smrti uvedla zápal plic.
Dědictví Sylvie Plath
Odmítnutý román Pod skleněným zvonem nakonec přeci jen v USA vyšel, ale až osm let po smrti Sylvie Plath. Během svých nejtemnějších dnů, kdy se topila v depresi, vytvořila řadu básní. Ty pak vyšly ve sbírce s názvem Ariel. Ta také vyšla po její smrti. A v roce 1982 se dočkala i Pulitzerovy ceny.
Kontrolu nad dědictvím Sylvie Plath převzal Ted Hughes, který zničil část jejího deníku. Byly v něm snad nějaké informace, které by poškodily jeho pověst? Depresivní stavy bohužel zdědil i její syn Nicholas, který si ve 47 letech vzal život. Dnes se na Sylvii vzpomíná dvojím způsobem. Jako na vynikající autorku i ženu trpící těžkými psychickými problémy, kvůli kterým odešla z tohoto světa předčasně. Jak sama kdysi řekla, do umění a umírání dává vše. Někdy to ale bývá pěkné peklo…
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Sylvia Plathová
Allthatsinteresting.com: The Haunting Story Of How Sylvia Plath Died And The Tragic Events That Led Up To It
Herečka Nikol Heřmánková Kouklová: V Ordinaci jsem byla velmi krátce, protože mi to na DAMU zakázali natáčet
