„Kdyby jenom ten pohled do zrcadla, strašné bylo i číslo mé váhy, které se těsně před padesátkou vyšplhalo na sto osmnáct kilo. Štvalo mě taky věčné zadýchávání a i můj celkový zdravotní stav se spíš zhoršoval. Nenápadně mi přibývaly léky k pravidelnému užívání. Uvnitř jsem cítila, že něco musím změnit, jinak to pro mě nebude dobré,“ říká Andrea, která jednoho dne potkala známého a hned si všimla, že vypadá nějak jinak.
Pár triků
|
„Byl hubenější, spokojenější, víc mu to slušelo a hlavně byl psychicky v pohodě. Svěřil se mi, že toho dosáhl díky dietnímu programu, a dal mi kontakt na paní Jakubkovou z poradny v Bílině. A tak jsem se rozhodla, že to zkusím i já. Na první konzultaci jsem s sebou vzala i manžela, který taky potřeboval pár kilo sundat. Dostali jsme od výživové poradkyně jídelníček, informace o programu plus pokyny k dodržování výživového plánu. Prostě jsme to vzali, jak se říká, z jedné vody načisto a pustili jsme se do toho spolu. Ve dvou se to vždycky líp táhne!“ usmívá se sympatická dáma a přiznává, že to pro ni zase tak lehké nebylo.
Z jedné vody načisto
„Po pár dnech dodržování všech doporučení jsem se ptala sama sebe: Do čeho jsem se to pustila? Na co jsem to kývla? Musela jsem jíst jen malé porce jídla bez příloh a ovoce, navíc se obejít i bez skleničky vínka. Pak jsem se ale usnesla, že to prostě vydržím. Když jsem kdysi zvládla sama přestat kouřit a sedmnáct let už jsem nedala cigaretu do pusy, bylo mi jasné, že tohle dokážu taky. Pomalu jsem si na ten nový životní styl a jídelníček zvykala. A za pár týdnů jsem zjistila, že to vlastně tak hrozné není, že nehladovím ani nesmutním po něčem jiném. Pokud na mě přišel hlad, dala jsem si zeleninu,“ vzpomíná na začátek proměny Andrea, která měla při hubnutí skvělého parťáka v manželovi Milošovi.
„On sice nepotřeboval shodit tolik kil jako já, ale bříško už mu taky věkem narostlo. A byla to vlastně paráda! Oba jsme se přesvědčili, jak je při hubnutí důležitý pohyb, a to nejen kvůli kilům dole, ale i psychické pohodě. Koupili jsme si hůlky a začali chodit do přírody, nebo prostě jen tak na procházky. Vždycky nás to pozitivně nabilo na těle i na duši – a kolik krásných míst jsme přitom objevili. Ono to zní asi frázovitě, když člověk kolem slyší, že pokud chce shodit, má upravit jídelníček a hýbat se. Ale můžu potvrdit, že u nás to tak opravdu bylo. Kila šla dolů jako po másle. Já jich shodila třicet sedm a manžel šestnáct.“ A jak vzpomíná Andrea na dětství?
„Vyrůstala jsem na větším sídlišti v Teplicích, ale často jsme jezdili s rodiči na vesnici za mou babičkou a dědou. Dodneška na oba moc ráda vzpomínám. Babička pro nás měla vždycky něco dobrého na zub, ať už pod pokličkou v hrnci nebo napečené koláčky a spoustu dalších dobrot. Nikdy nezapomenu na její krupicovou kaši nebo hanácké koláče. Obézní jsem jako dívka nebyla a v dospívání jsem měla takovou tu pěknou plnější ženskou postavu. Už jsem tak prostě geneticky stavěná. A taková jsem se líbila i svému manželovi, kterého jsem potkala v restauraci v Teplicích.“
„Jiskra tehdy přeskočila a už jsme spolu dvaatřicet let. Máme dvě děti, syna Ondru a dceru Andreu, které jsou dnes dospělé. A od nich nám obrovskou radost dělají tři úžasná vnoučata, Viktorka, Matyáš a Mia. V těhotenstvích jsem samozřejmě něco přibrala, ale časem zase zhubla na nějakou rozumnou váhu, i když jsem nikdy vyloženě štíhlá nebyla a s věkem se na mě ta kila nabalovala ještě víc,“ přiznává žena, která pracuje v kanceláři jako účetní.
Už doběhnu i vnoučata
„Dneska se ale cítím opravdu lépe. Co lépe, já se cítím úplně super! Léky mi ubyly, na procházkách se už nezadýchávám a v pohodě stíhám dobíhat i ty naše malé prcky. Navíc je fajn poslouchat chválu svého okolí, dělá mi to děsně dobře. Taky s oblibou navštěvuju obchody s oblečením, do kterých jsem nikdy předtím nechodila. I moje sebevědomí je rázem o pár stupínků výš. Někdy se sama sebe ptám, proč jsem to neudělala dřív, ale všechno má asi svůj čas,“ dodává příjemná padesátiletá dáma narozená ve znamení Lva, která má ráda teplo.
„Sluníčko mě nabíjí energií a moc se těším na procházky probouzející se přírodou v okolí naší chalupy v Českosaském Švýcarsku. A taky na naše oblíbené grilování nebo večerní posezení u táboráku. To prostě patří k chalupaření a hlavně už dnes vím, jak na to.
Zajímavosti o AndreeOdkud: Dubí u Teplic Za rok shodila 37 kilogramů. |
