Magdalénská dívka je označením pro téměř kompletní kostru objevenou na archeologickém nalezišti Cap Blanc. Vědci nyní oživili tvář ženy, která žila před 15 tisíci lety v jihozápadní Francii. Její krása je ohromila.
Oživlá tvář magdalénské dívky
Magdalénská dívka pochází z období svrchního paleolitu. Vědci objevili její kostru nedaleko Lausselu v údolí Dordogne. Pojem „magdalénský“ je označením archeologického období v Evropě, které se datuje do doby před 12 000 až 20 000 lety.
Téměř kompletní kostra magdalénské ženy, jejíž stáří je odhadované až na 15 000 let, je unikátní díky zubům moudrosti. Podle vědců z Fieldova muzea v Chicagu jsou nejstarším zaznamenaným případem zubů moudrosti, který se podařilo zdokumentovat. I přesto, že zuby jako takové nebyly součástí nálezu.
Velmi dlouho se věřilo, že kostra magdalénské dívky patří dívce mladší 18 let. Důvodem byla právě absence zubů moudrosti. Zuby moudrosti se většinou prořezávají mezi 18. a 22. rokem života. U nálezu však nebyly.
Až digitální rentgenové snímky vysoké kvality pomohly odhalit přítomnost zubů moudrosti, ale bohužel došlo k jejich vyražení. Tím byla záhada jejich neprořezání konečně vysvětlená.
Vědci z Fieldova muzea proto závěr, že jde o dívku, přeměnili na tezi, že magdalénská dívka byla ve skutečnosti ženou v rozmezí věku 25 až 35 let. Nyní také zrekonstruovali její tvář a došli k úchvatnému zjištění.
Ohromující kráska
Díky rekonstrukci tváře tak oživili ženu, která byla skutečně krásná. Měla dlouhé vlasy na ramena a tvář jemných rysů. Svou krásou by jistě obstála i dnes.
Impaktované zuby jsou navíc důkazem změn ve stravování, souvisejícím s vývojem lidským kultur. „Nález vyražených zubů moudrosti před 15 000 lety naznačuje, že lidská strava se mohla změnit dříve, než se dosud předpokládalo,“ uvedl Robert D. Martin, prorektor Fieldova muzea a primatolog.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Magdalénská dívka se stane součástí stále výstavy, kterou v rámci nové expozice Field Museum Evolving Planet uvede Fieldovo muzeum. Výstava má být příběhem života na naší planetě.
Kostru magdalénské dívky vystavili již v roce 1932 po dobu pěti let. Tehdy však nebyla podrobena jakékoliv analýze, která by o tom, kdo dívka skutečně byla a jak případně žila, prozradila více. Následně byla stažena z výstavy, aby ji mohl detailně prozkoumat Gerhardt von Bonin, profesor lidské anatomie na Illinoiské univerzitě v Chicagu.
Na základě nepřesného zkoumání však Bonin došel k závěru, že vzhledem k neprořezaným zubům moudrosti jde o dívku kolem dvaceti let. Až nová analýza přinesla překvapivé výsledky.
