Podle prezidenta Royal Capital Clubu Martina Kloučka jsou v poslední době populární investice do nemovitostí v zahraničí. Konkrétně na Blízkém východě, ve Španělsku či na Kanárských ostrovech. Očekává, že vysokou popularitu budou mít i letos realitní fondy. „V portfoliu těchto fondů bývají většinou výnosové nemovitosti, tedy nemovitosti pronajaté nájemcům. A je zcela obvyklé, že nájemné je hodnotově zajištěno takzvanou inflační doložkou,“ uvedl Martin Klouček. Lidem, kteří uvažují o nákupu akcií, doporučuje držet se zažitých pravidel a pečlivě vybírat, do jaké firmy investují. Dále rozdělovat vložené peníze mezi více aktiv, a spíše než na velké jednorázové nákupy se zaměřit na pravidelné investování. Tento přístup podle něj snižuje riziko špatného načasování jednorázové velké investice. Doplnil, že se dá očekávat i stabilní zájem o investice do zlata.
Celý magazín |
Zlato jako protiinflační pojistka
Ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová vidí jako nejhorší variantu v této době nechat peníze ležet na účtu. „To jediné, co nyní dává smysl, jsou reálná aktiva – tedy nemovitosti nebo drahé kovy,“ uvedla Markéta Šichtařová s tím, že cena zlata kvůli jeho omezené nabídce dlouhodobě roste. Stejný scénář očekává i v budoucnu. Upozorňuje na to, že zlato je z dlouhodobého hlediska investicí s nízkým rizikem, z pohledu krátkodobé investice je však rizikové. Vývoj ceny zlata v posledních letech ukazuje poměrně výrazné výkyvy.
„Zatímco rok 2020 znamenal pro cenu zlata 25% růst, třeba rok 2013 asi 28% ztrátu. V případě krátkodobé investice – pokud se někdo rozhodne zlato držet třeba jen rok a pak prodat – ani zlato nepředstavuje dostatečnou ochranu před nárazem zvýšené inflace. Tuto ochranu zlato představu až při delší, například desetileté investici. Současně ovšem při takto dlouhodobé investici je coby protiinflační pojistka velmi účinné,“ vysvětlila Markéta Šichtařová. Nejmenší hmotnost, do jaké lze investovat, je gramový slitek, který vyjde něco kolem 2 000 korun. Investice vždy s klientem probírá individuálně, co je pro něj vhodné, záleží na jeho investičním a rizikovém profilu.
„Faktem je, že v poslední době u zlata kvůli nedostatku jiných investičních příležitostí skončíme v nějaké podobě s většinou klientů,“ podotkla Markéta Šichtařová. Před první investicí doporučuje neukvapit se, protože na trhu jsou obchodníci různí. Lepší je se před prvním nákupem poradit a více si zjistit.
I běžnější raritní známky si drží hodnotu
Tomáš Mádl, prezident Prestige Philately Club Prague, připomněl, že jako zajímavá investice jsou dlouhodobě brány vzácné poštovní známky. „V posledních letech se díky inflaci a nejisté ekonomické situaci dostávají do popředí zájmu. Málokterá investice dnes dokáže porazit inflaci. Některé známky přitom dokážou během pár let vydělat i dvojnásobek,“ připomněl Tomáš Mádl.
Podle něho jsou raritami myšleny známky, které jsou podložené atesty a dochovalo se jich pouze velmi omezené množství. „Zdaleka ne všechny známky dokážou svým výnosem porazit skoro dvacetiprocentní inflaci, ale i ty běžnější raritní kusy dokážou držet svoji hodnotu,“ podotkl Tomáš Mádl. Připomněl například známku Neapolská Trinacria z roku 1860. V roce 2020 ji koupil český investor za 600 tisíc korun. Už o dva roky později byla vydražena za zhruba 1,4 milionu korun s poplatky. Také první známka světa – britská Penny Black z roku 1840 – se před pár lety prodávala do 100 tisíc korun. Dnes její cena běžně dosahuje 150 až 200 tisíc.
Možností, jak známky získat, jsou aukce, obchodníci, kteří nákup zprostředkují, nebo i přímý nákup od filatelistů. To ale vyžaduje mít velmi dobré kontakty a odborné znalosti nebo si k takovému nákupu přibrat odborníka.
„Pozor bych si ovšem dával na různé nabídky zprostředkované některými internetovými portály. Tam laik rychle narazí, a pokud to vůbec pozná, těžko se bude domáhat nápravy,“ varoval Tomáš Mádl. Pokud kdokoli zvažuje svou první investici v rámci filatelie, v první řadě by se měl poradit s odborníkem. Filatelie totiž není úplně jednoduchá disciplína, do které se dá proniknout za několik hodin.
