Každý, kdo má zahrádku nebo alespoň květináč, ale vlastně každý, kdo chodil do školy, musí vědět, že pokud zasadí rostlinu do země, najde ji tam za týden, stejně jako za několik let, a to až do té doby, než květina nebo třeba strom nezahyne. To je zkrátka fakt, o němž nemá smysl diskutovat. Nebo je to všechno trochu jinak? Jak se máme dívat na stromy, které se bez cizí pomoci přesouvají z místa na místo, někdy i o několik centimetrů denně?
Je možné, aby stromy zkrátka putovaly lesem? “Chodící palmy” Socratea exorrhiza z deštných pralesů ekvádorské rezervace dokazují, že i když se to zdá jako záběr ze sci-fi filmu, je to možné. Stromy, vysoké až pětadvacet metrů mívají průměr kmene jen kolem patnácti centimetrů a také díky tomu se mohou chovat jinak, než bychom od palmy očekávali. Tyto stromy zkrátka kráčejí po lese.
Hledají stabilitu i světlo
Děje se to díky růstu nových dlouhých kořenů, na nichž celá palma zdánlivě stojí. Půda, z níž palmy vyrůstají, pomalu eroduje a neposkytuje palmám tak důležitou oporu. Proto si tyto stromy zajišťují stabilitu pomocí nově vyrašených dlouhých kořenů, z velké části nadzemních. Ty se, jakmile jsou dostatečně dlouhé, doslova zabodnou do země. Palma, pro níž se nový kořen stává zárukou většího bezpečí a lepších podmínek, se pomalu, ale jistě naklání tak, aby se přesunula nad nové zajištění. A tak se postupně, kořen po kořeni a centimetr po centimetru skutečně pohybuje po lese.
Zvládnou i několik centimetrů denně
Kdo by se domníval, že musí jít jen o krátké vzdálenosti, velmi by se mýlil. Kořeny dosahují v některých případech délky až několika metrů, pohyb palem, které se snaží přitáhnout do té nejlepší pozice, je tak opravdu značný. Navíc kořeny, které v podstatě nechávají za sebou jsou postupně vytahovány ze země a palma si tam uvolní možnost pro další pohyb ve směru, který si vybrala.
Kořeny chodící palmy vypadají trochu jako koště
Všechno popsal slovenský vědec
Evropané mohou být pyšní na to, že mužem, který tento princip objevil, byl Peter Vršanský ze slovenské akademie věd. Ten také dokázal, že se tímto způsobem stromy přemisťují nejen za pevnějším usazením v zemi, ale také na lepší místa, kde získají více slunečních paprsků. Je logické, že nejde o žádný sprint, ale palmy mají čas. I když celý proces, kdy se strom přemístí na nové místo s lepším slunečním světlem a pevnější zemí, může trvat několik let, jsou schopny během jediného roku ‚uběhnout‘ až dvacet metrů. Na strom je to, jak jistě každý uzná, úctyhodný výkon.
Domorodci je umí využít do poslední třísky
Pro domorodce mají tyto stromy kromě toho, že jde o jistě zajímavé jedince, také praktický význam. Jejich kmeny využívají ke stavbě svých domů a ze zbytků vyrábí oštěpy k lovu zvěře. Na střechu se dají s úspěchem použít listy pokácené palmy. Vydlabaný kmen lze také použít jako trubku, plody palmy jsou jedlé a ani chodící kořeny nepřijdou nazmar. Místní muži soudí, že působí jako afrodiziakum, a tak se postarají i o ně. Z podivného stromu tak v případě jeho pokácení nepřijde nic nazmar.
Zdroje: BBC, livescience, earthlymission, natureandculture
