V České republice bydlí v nájmu zhruba 22 procent lidí. V okolních zemích je však tento podíl daleko vyšší, podle údajů Eurostatu v Rakousku přesahuje 45 procent, v Německu pak 50 procent. Podle Tomáše Kašpara přináší nájemní bydlení řadu výhod, které bývají v Česku opomíjené.
„Přináší svobodu, to je pro mě jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Pokud to mírně přeženu, člověk se může rozhodnout ze dne na den a jít bydlet jinam. U vlastnického bydlení je to podstatně komplikovanější,“ zmiňuje Kašpar.
Právě nájemní bydlení bylo podle něj dlouhé roky dehonestované. „Když někdo bydlel před dvaceti lety v nájmu, pohlíželo se na něj jako na podivína, který nemá peníze a nebude s ním asi něco v pořádku,“ říká.
„Nájemní bydlení dříve ani za moc nestálo. V devadesátých letech bydlet v nájmu znamenalo bydlet ve starých a nezateplených bytech, například na Vinohradech, v panelácích a s vybavením po babičce,“ doplňuje Kašpar.
Situace se však podle něj zlepšuje a i v nájmu lze žít moderně. Sám řídil pražské nájemní projekty Albertov Rental Apartments nebo Luka Living, kde bydlení připomíná spíše pobyt v hotelu.
Okolí si myslelo, že jsme se zbláznili
V případě prvního projektu zvaného Albertov Rental Apartments se hodně inspiroval v zahraničí. „Takové bydlení fungovalo v Německu i v Rakousku, u nás nic takového nebylo,“ vzpomíná Kašpar.
Kolaudace areálu Albertov Rental Apartments proběhla na konci roku 2008, šlo vůbec o první takový projekt ve střední Evropě. „Všichni se na nás podivně koukali a říkali nám, jestli jsme se nezbláznili. Ptali se nás, proč byty nechceme prodat, ale pronajímat. Jenže my jsme mimo jiné chtěli, aby tady po nás něco zůstalo,“ vzpomíná Kašpar.
Přestože bydlení na Albertově nebylo nejlevnější, své zájemce si podle Kašpara našlo. „Začalo tam bydlet hodně cizinců, ředitelé firem, manažeři a další úspěšní lidé, kteří například přišli do Prahy za prací. Nechtěli bydlet v hotelu, takže si pronajali byt. Projekt je čtrnáct let vyprodaný,“ přibližuje Kašpar.
O několik let později stál Kašpar u zrodu dalšího projektu, a to Luka Living. Moderní nájemní bydlení v komplexu v pražských Stodůlkách mělo být finančně dostupnější pro větší část obyvatel. „Jde o projekt, kde může bydlet člověk s průměrným pražským příjmem,“ zmiňuje Kašpar.
První nájemníci se do Luka Living stěhovali v roce 2017. Podle Veroniky Herinkové, která má v Luka Living na starost marketing, je o bydlení v komplexu zájem. „Nájemníky si můžeme vybírat, stejně jako oni nás,“ říká.
Nájemníci jsou podle ní různorodí a nedají se generalizovat. „Bydlí u nás Češi i cizinci, senioři i mladé rodiny s dětmi,“ vysvětluje Herinková.
Jako v hotelu
Součástí komplexu Luka Living je – stejně jako v hotelech – recepce i ostraha. Rezidenti si mohou objednat různé služby, jako je například úklid bytu či mytí auta. K dispozici je také privátní wellness, jehož součástí je vířivka a různé druhy saun.
Jednotlivé byty v Luka Living se liší, ať už velikostí, nebo třeba vybavením. „Každý byt je originál,“ zmiňuje Herinková. Součástí některých je i sauna, krb, nebo vířivka. „Takové byty jsou velmi žádané,“ doplňuje Herinková.
V bytech mají nájemci k dispozici kromě nábytku a spotřebičů také nádobí a peřiny. „Při stěhování není třeba si kromě osobních věcí s sebou prakticky nic brát,“ uvádí Herinková. V případě poškození bytu či jeho vybavení je však potřeba počítat s úhradou škody.
V komplexu nechybí ani shoz odpadu. Není tedy třeba s odpadky chodit například z desátého patra až dolů, stačí je v patře vyhodit na místo k tomu určené.
S odpadky v Luka Living není potřeba chodit do přízemí, každé patro má k dispozici shoz na odpad. (24. ledna 2023)
Tomáš Kašpar také vyzdvihuje možnost chodit suchou do obchodního centra i metra. „Rozeznáte lidi, kteří v komplexu bydlí a kteří ne. Ti, co tam bydlí, často chodí nakupovat jen v tričku, kraťasech a přezůvkách,“ říká Tomáš Kašpar.
Chystají se podobné projekty
S moderním nájemním bydlení Tomáš Kašpar nekončí, nyní řídí rekonstrukci Domu Radost (dříve Dům odborových svazů, pozn. red.) na pražském Žižkově. „Součástí Domu Radost bude pět set až šest set plně vybavených bytů,“ říká. Kromě toho se mají v budově nacházet restaurace, kavárny, fitness, lázně nebo například kulturní sál.
V hlavním městě se připravují i jiné projekty, těsně před dokončením se nachází například projekt Fragment v Karlíně od společnosti Trigema. První nájemci by se tam měli stěhovat letos na jaře.
„Zájem je od počátku vysoký, z první fáze je pronajato přes 60 procent jednotek, v nejbližších dnech spustíme další fázi pronájmů. Co nás překvapilo, je skutečnost, že většina nájemníků jsou Češi, a to všech věkových skupin, od seniorů po mladé rodiny a pracující páry,“ říká Petra Martínková, tisková mluvčí developerské společnosti Trigema.
Fragment celkově nabídne 140 nájemních bytů. „Můžeme říci, že ceny nejmenších bytů ve Fragmentu se pohybují od 18 tisíc korun měsíčně za 1+kk. Ceny 2+kk začínají na 28 tisících za měsíc,“ zmiňuje Martínková.
Část bytů chce Trigema pronajímat také v areálu Lihovar Smíchov. „Nájemní bydlení je další cestou, kterou chceme dlouhodobě jít. Do budoucna bychom chtěli mít ve svém portfoliu zhruba tisícovku nájemních bytů. Jak nám ukazuje náš první, čistě nájemní, projekt Fragment, o nájemní bydlení je poměrně značný zájem,“ říká Petra Martínková.
Stále jde o modrý oceán
Ačkoliv nové projekty moderního nájemního bydlení v Česku vznikají, podle Tomáše Kašpara jde stále o modrý oceán. „Vlastnické bydlení v developmentu je rudý oceán plný hladových ryb. Nájemní bydlení je pořád nový trh, kde je možné se odlišit a být něčím zajímavý, plavete tam tak trochu sami,“ říká Kašpar.
Moderní nájemní bydlení a klasické nájemní bydlení si podle něj vzájemně příliš nekonkurují. „Například v Luka Living se není potřeba dívat na to, jaké ceny jsou vedle na sídlišti. Je možné si stanovit své ceny, je to v podstatě jiný produkt,“ zmiňuje.
Moderní nájemní bydlení však podle něj není jednoduchý byznys. „Když developer staví projekt, byty má prodané dříve, než vůbec začne stavět, a v té době již má k dispozici určitou částku peněz. Jakmile se tam člověk stěhuje, má developer už devadesát procent ceny bytu zpátky, a to buď od vlastníka bytu nebo od banky. Byty se prodají a developer už se dále o nic nemusí starat,“ říká Kašpar.
U nájemního bydlení to funguje odlišně. „Je třeba zainvestovat celý projekt. A až poté, co tam nájemci začnou bydlet, začne investor splácet často obrovský úvěr. A kromě toho se musíme zabývat lidmi, kteří neplatí nájem, ničí byty a podobně,“ říká.
„Vlastnické bydlení s tím nájemním má společné opravdu jen čtyři stěny,“ uzavírá Kašpar.
