Zároveň stát nechce řešit v novele invazní nepůvodní druhy jako je jelen japonský sika, který částečně vytlačuje tradičního jelena evropského. Největší výhrady mezi částí veřejnosti, reprezentované hlavně Asociací soukromého zemědělství, jsou ale proti tomu, že ministerstvo neplánuje zmenšovat minimální výměry honiteb.
„Desítky let Český svaz ochránců přírody usiluje o to, aby byly ze seznamu zvěře a tedy z kompetence uživatelů honiteb vyloučeny druhy, které ze zákona nelze lovit, zejména pak druhy chráněné. To, že jsou zahrnuty mezi zvěř, v praxi tyto druhy přímo ohrožuje. A způsobuje to navíc problémy záchranným stanicím i lidem, kteří naleznou zraněné zvíře a chtějí mu pomoci,“ popisuje ředitel ČSOP Petr Stýblo.
Pokud tak člověk najde v přírodě například poštolku se zlomeným křídlem, nemůže ji jen tak vzít a dovézt ke zvířecím záchranářům. „I poštolka je totiž zvěř a tedy je takové chování porušením zastaralého a nefunkčního zákona o myslivosti,“ doplnil. Takové jednání by se mohlo považovat za pytláctví, protože jde o odnos zvěře z honitby. Podobně se musí nahlašovat, pokud lidé ze záchranné stanice znovu tato zvířata do přírody vypouští.
Záchranné stanice loni pomohly skoro 10 000 jedinců zvěře
Poštolka je podle Stýbla mezi zvěř zařazená jenom proto, že má zahnutý zobák a potom kvůli tradicím, tedy že v předminulém století byla součástí lovu. Za loňský rok podle údajů svazu přijaly stanice 9560 handicapovaných jedinců druhů, které zákon považuje za zvěř.
Z toho se 4027 kusů podařilo ještě loni znovu vypustit po vyléčení do přírody. Kromě 888 poštolek šlo o 556 holubů hřivnáčů, 377 hrdliček zahradních, 167 zajíců, 115 sojek obecných nebo o 218 káňat lesních. Svaz se tak snaží dostat seznam zvěře ze zákona pouze do podzákonných norem, například do vyhlášek, kde by se dala operativněji zařazovat nebo z ní naopak vyndávat. Měly by tam tak ve vidině ochránců zůstat pouze druhy, které se i dnes dají lovit, s výjimkou poláků a lysky černé.
Ministerstvo změnu zákona v tomto směru neslibuje. „Hlavním cílem novelizace zákona o myslivosti, na kterém se shodly všechny zainteresované strany, je komplexní snížení škod způsobených zvěří na lesích a v zemědělství. Tímto směrem přistupuje ministerstvo k úpravám zákona o myslivosti. Další změny zákona, například otázka vypouštění zvěře ze záchranných stanic, bude předmětem dalších jednání,“ řekl iDNES.cz mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.
