Zatímco v první polovině roku 2022 se v kontextu propuknutí války na Ukrajině zákonodárci věnovali převážně opatřením, která směřovala k naplnění zásobníků zemního plynu, později se cíle změnily. V druhé půlce roku byla přijímána opatření, jejichž účelem bylo ošetřit ceny energií na straně výroby a následně došlo k zastropování cen. Kroky, k nimž česká vláda postupně přistupovala, by se daly označit za bezprecedentní a v české energetice nemají obdoby.
Ceny elektřiny také z důvodu zrychleného procesu dekarbonizace Evropy narůstaly již od roku 2021 a během loňska prakticky každý měsíc došlo k události, která dále rozkolísávala energetický trh. Někteří dodavatelé energií prudké výkyvy na trhu neustáli a museli ukončit činnost. Stabilní velcí dodavatelé opírající se o konzervativní strategii postupných nákupů komodit rozložených v čase nejtěžší fází krize zvládli.
Beze stropu by se neobešly domácnosti, ani firmy
Poslední čtvrtletí roku 2022 se neslo především ve znamení přípravy zastropování cen energií, které se kormě domácností, malých a středních podniků vztahuje také na velkoodběratele, a to po celý tento rok.
Díky cenovým stropům vzrostou ceny elektřiny mezi lednem 2022 a lednem 2023 u domácností, které elektřinu používají pro běžný provoz, „pouze“ o 26 %. U těch, které navíc elektřinou ohřívají vodu, to bude nárůst o 30 %. A ty, jež elektřinou i vytápějí, čeká zvýšení o 36 %. U plynu se meziroční růst cen pohybuje od 55 % do 75 %. Bez cenového stropu by byl rozdíl výraznější a domácnosti i podniky by ve velké míře čelily zásadním existenčním problémům.
Úspory se stanou normou
Vedle cenových opatření doporučovala vláda i jednotliví dodavatelé energií odběratelům podstatně snížit spotřebu elektřiny a plynu. A jak se ukázalo, občané i podniky jejich výzvy vyslyšeli. Spotřeba zemního plynu v Česku ve třetím čtvrtletí po očištění o vliv počasí meziročně klesla o 20 %. Jednotlivá úsporná opatření ve finančním vyjádření přitom představují stovky i tisíce korun ročně.
Zdá se, že na vědomé a cílené snižování spotřeby si budeme muset zvyknout trvale. Dá se totiž očekávat, že na úroveň roku 2022 se ceny elektřiny a zemního plynu již nevrátí. Důvodem je hlavně podinvestovaná a příliš ideologicky řízená evropská energetika. Dodavatelé tak očekávají, že se ceny silové elektřiny budou pohybovat kolem 5 000 Kč bez DPH nejen pro rok 2023.
Úsporné nakládání s energiemi se stává novou normou a pouhá změna v chování nebo výměna starších elektrospotřebičů za moderní a úsporné nepostačí. Postupně bude třeba přistoupit k větším investicím, jako je zateplování objektů, výměna oken, úpravy vnitřních dispozic, změny způsobu vytápění, instalace tepelných čerpadel, často v kombinaci s vlastní fotovoltaickou elektrárnou.
Revize klimatických cílů nás nemine
Experti na energetiku poukazují i na další nezbytné změny. Jako nevyhnutelná se jeví například strategická rozhodnutí na národní i evropské úrovni související se společnou energetickou burzou, oddělením ceny plynu od ceny elektřiny, či zabezpečení dodávek zemního plynu.
Zesílí také potřeba revidovat klimatické cíle a byznys s emisními povolenkami. To by mělo pomoci zvrátit trend, kdy Evropa přichází o soběstačnost ve výrobě elektřiny. Kvůli přehnané důvěře v obnovitelné zdroje si evropské státy vybudovaly příliš silnou závislost na ruském plynu, která nás nyní oslabuje. V tomto roce proto bude klíčové zaměřit se na odstraňování skutečných příčin energetické krize.
