Regulátoři varují, že strop týkající se klíčového obchodovacího místa TTF by mohl mít nechtěné vedlejší dopady. Například Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) uvádí, že pokud se ceny plynu přiblíží k úrovni, která by vedla k zavedení stropu, účastníci trhu pravděpodobně změní své chování a budou se chtít zastropování za každou cenu vyhnout.
„Ačkoli by se toto chování mohlo zdát z hlediska jednotlivce racionální, může to vyvolat náhlé a významné změny, které by mohly ovlivnit řádné fungování trhů a v konečném důsledku i finanční stabilitu,“ píše ESMA v nedávném reportu.
Podle úřadu je pravděpodobné, že se v případě spuštění stropu obchodníci přesunou do míst, kde se limit neuplatňuje. Ostatně energetická burza InterContinetal Exchange (ICE) má v plánu 20. února spustit paralelní trh pro obchodování s plynem v Londýně, který má obchodníkům sloužit právě pro případy spuštění stropu na půdě EU.
„Alternativní místo v Londýně bude fungovat jako pojistka pro zákazníky pro případ, že jim cenový strop znemožní obchodovat nebo řídit jejich rizika,“ komentoval to jeden z vysoce postavených manažerů společnosti ICE Trabue Bland.
Obchodování se rovněž může přesunout do mimoburzovního prostředí, a fungovat na bázi takzvaných „over-the-counter“, tedy prakticky „podpultových“ obchodů, o nichž evropští regulátoři nemají přehled. Evropský trh by tak nechtěně mohl ztratit moc nad trhem, který tvoří ceny plynu pro koncové zákazníky na území EU.
Strop je zatím daleko
V tuto chvíli každopádně spuštění stropu nehrozí. Jedna megawatthodina plynu s dodáním v březnu se nyní na klíčovém virtuálním obchodním uzlu TTF obchoduje za 53 eur (1258 korun). Ke snížení ceny a k uklidnění trhu přispěla právě i evropská dohoda na stropu, argumentuje tuzemské ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Dynamický strop ceny plynu byl od počátku dojednáván i prezentován jako ochrana před extrémními výkyvy ceny plynu, a tedy jako doplněk ke všem ostatním dojednaným opatřením, jejichž cílem bylo dosáhnout snížení ceny. To, že se cena plynu pohybuje pod tímto stropem, ukazuje, že tato opatření byla zvolena správně,“ uvádí tiskový mluvčí resortu Vojtěch Srnka.
„Tento dynamický strop k pozitivnímu vývoji samozřejmě přispívá tím, že má uklidňující vliv na vývoj na trhu, což se ukázalo i poklesem ceny plynu bezprostředně po jeho schválení,“ dodává mluvčí.
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu v klíčovém uzlu TTF bude tři dny v řadě nad 180 eury (asi 4273 korun) za MWh. Zároveň musí být o nejméně 35 eur výše než průměrná cena zkapalněného zemního plynu LNG, přičemž tento rozdíl se bude brát v potaz neustále. Pokud bude hodnota LNG činit třeba 160 eur, strop se automaticky posune na 195 eur.
Už od začátku února zveřejňuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) každý den referenční cenu LNG, která má posloužit právě pro účely určování výše stropu a taky pro zpřehlednění celého procesu cenotvorby na evropském trhu. Aktuálně ACER vykazuje průměrnou cenu LNG plynu zhruba 53 eur za MWh.
Celoevropský cenový strop na plyn byl předmětem dlouhých vyjednávání členských států v Bruselu. Nejsilnější hráč EU Německo strop dlouhodobě odmítal s tím, že to povede k narušení tržního prostředí. Patnáct států v čele s Polskem a Řeckem se od záměru nedalo odradit.
Nakonec se těsně před Vánoci podařilo Německo přesvědčit, že strop je potřeba. Má totiž sloužit jako pojistka proti nekontrolovanému růstu ceny plynu. Obávaným precedentem bylo skokové zdražování v létě minulého roku.
