Jako svou zodpovědnost a výzvu bere Josef Pleskot několikrát veřejně vyslovený návrh zvoleného prezidenta Petra Pavla na spolupráci s předním českým architektem. Pleskot to dnes řekl ČTK. Uvedl, že Pavla si váží jako člověka a jako prezidenta ho respektuje. Prvním krokem v jakýchkoli změnách musí podle obou mužů ale být vyřešení bezpečnostních opatření při vstupu do areálu Pražského hradu.
„Jako člověka si ho vážím, jako prezidenta ho respektuji, a když je veřejně vyslovena, dokonce třikrát, takováhle výzva, tak ji rozhodně nemohu nechat kolem sebe projít. Musím na to nějak reagovat a budu. Beru to jako zodpovědnost, jako výzvu,“ řekl dnes Pleskot ČTK.
O tom, že by se stal přímo hradním architektem, podobně jako tomu bylo za první republiky a za spolupráce Tomáše Garrigua Masaryka s architektem Jože Plečnikem, přímo mluvit nechce. „Myslím, že moje jméno zaznělo spíše jako vějička, rozhodně si nemůže nikdo myslet, že bych byl nějakým monarchistickým zneuživatelem takového pověření. O formě spolupráce by se muselo diskutovat,“ řekl. Zatím ještě neví o tom, že by se už formoval jakýsi poradní sbor pro oblast architektury či kultury na Hradě.
„Myslím, že pan prezident Pavel chtěl poukázat na to, že Pražský hrad se zavíral pro veřejnost. Ví, že za Václava Havla byla tendence úplně opačná, že Havel Pražský hrad chtěl zpřístupnit pro všechny,“ řekl Pleskot.
„Já jsem na to mockrát upozorňoval, když jsem kritizoval (končícího prezidenta Miloše) Zemana i (jeho předchůdce Václava) Klause za jejich zásahy, za to, že Hrad zavírají, nepokračují v tendencích Václava Havla. Pavel to jistě všechno zaznamenal a věděl, že se o Pražský hrad dlouhodobě zajímám. Osobně jsme o tom spolu nemluvili, ale myslím si, že jsme v tomto smyslu naladěni na podobnou notu,“ uvedl.
Petr Pavel je podle něj ten, kdo chápe roli architektury jako široce rozkročeného společenského oboru. „Je možná jeden z prvních politiků, kteří tímto směrem obrátili pozornost,“ míní architekt.
Funkci hradního architekta měl na Pražském hradě za Václava Havla Bořek Šípek. Jeho rukopis se však projevil spíše na drobnějších architektonických úpravách a především pak v interiéru, když pro reprezentativní prostory Hradu vznikly pod jeho vedením lustry, vázy, soubory nápojového skla či nábytek. Josef Pleskot je dosud posledním architektem, který v podobě průchodu valem Prašného mostu zanechal v areálu Hradu podstatnou architektonickou stopu.
„Myslím, že jsem posledním architektem, ale kdo ví, kdo jak se na to dívá. Třeba vzduchotechniku, kterou tam nechal udělat Václav Klaus, může někdo považovat za největší věc… Ale vzduchotechnikou asi neproslavili Pražský hrad,“ soudí architekt.
Vyřešit bezpečnostní opatření při vstupu do Hradu je podle Pleskota prvotním úkolem. „To jsem vzkazoval víceméně přes média, že ta privatizace Pražského hradu a vytvoření nových zátarasů musí jít pryč. Na to Pavel reagoval, když dostal otázku, co by udělal za 24 hodin svého prezidentování. Odpověděl, že by možná stačil odstranit ty zátarasy,“ připomněl Pleskot.
Josef Pleskot loni v prosinci oslavil 70. narozeniny. Při té příležitosti ČTK řekl, že architektura v jeho pojetí je médiem, které pomáhá lépe žít život a utvářet v něm podmínky pro co nejlepší společenské vazby. Pleskot dokáže řešit úkoly od rodinných domů přes veřejné stavby až po rozsáhlé bytové, administrativní či výrobní areály. Zřejmě nejznámější jsou Pleskotovy projekty pro Litomyšl, z poslední doby pak areál Dolních Vítkovic v Ostravě, jeho práci je možné najít vedle metropole i v dalších městech. V Praze jeho ateliér pracuje na rekonstrukci dominikánského kláštera v Husově ulici, na druhé straně Vltavy čeká na architekta obnova prostranství před vstupem do kostela Panny Marie Vítězné s proslulým Pražským Jezulátkem. Řeší také ústředí Sokola na Malé Straně či projekt Centra experimentální medicíny na Albertově.
