Má agresivní politický aktivismus v České republice své oběti?

Kdo věc řeší a jak? Bude veřejnost informována o opatřeních k nápravě? K tomu nemohu zatím nic bližšího sdělit, neboť věc podléhá zřejmě zvláštnímu režimu, a to z důvodů mně neznámých. Zvláštní je už věc sama, což ale není důvod, proč nemohu sdělit více. Více prostě nevím. Mohu se pouze podělit o několik otázek a spekulací. Zvláště, když se mi nedostalo uspokojivé odpovědi od autora článku publikovaného v Praha IN.cz:

Vážená redakce,

zaujal mne Váš článek (autora Jana Holoubka) ze dne 4. 2. 2023, jehož tématem byly prezidentské volby.

Obsah článku považuji za velmi závažný, a to především tu jeho část, v níž autor píše o politicky motivované šikaně žáků.

Překvapilo mne, že autor neuvedl jedinou konkrétní školu, v níž k tomu došlo. Od novinářů lidé očekávají, že jimi sdělované informace takového a podobného druhu přispějí k pozitivním změnám, nikoliv k dojmu, že je třeba se takovým jednáním smířit.

Popsaný způsob jednání učitelů je přesně ten, k jakému docházelo v padesátých letech. Ta samá šikana, jaké někdy musely snášet děti kulaků a politických vězňů.

Domnívám se, že pan Holoubek možná ne zcela pochopil, že nepopsal jen hanebné zneužití postavení učitele ve vztahu k žákům, ale nezákonné jednání, jimž bylo dotčeno právo voličů na tajnou volbu. Paradoxem je na této věci skutečnost, že právo volit tajně neupíral občanům ani minulý režim. Z obsahu článku vyplývá, že byl porušen i Zákon o ochraně osobních údajů, neboť ty byly vynuceny a odevzdány učiteli v listinné formě i s podpisem.

Jistě chápete, že každý rodič má právo vědět, ve kterých školách by jejich dítě mohlo být ohroženo způsoben, jaký autor článku popsal. Proto mne překvapilo, že jména předmětných škol, učitelů i činovníků hnutí ANO v článku chybějí. Není v něm uvedeno ani jméno té školy, které je redakci známo. Jako by redakce chtěla pachatele chránit. Přestože byl pan expremiér Babiš jednáním učitelů velmi pohoršen, což jasně vyjádřil na tiskové konferenci, ani on neuvedl nic, co by mohlo vést k nápravě a uklidnit naše spoluobčany. To mohlo snadno vyvolat dojem, že i jemu je možnost nápravy lhostejná.

Dosud jsem se nikde nedočetl, že by někdo z rodičů předmětných dětí poskytl k případu bližší informace nebo učinil oznámení alespoň na adresu místně příslušného odboru školství.

Dovoluji si Vás tedy požádat o sdělení, zda se k této věci chystáte svým čtenářům dodatečně poskytnout bližší informace či zda máte v úmyslu je poskytnout místně příslušnému odboru školství nebo jinému orgánu (veřejné moci) a konkrétně jakému. Věřím, že takový krok z Vaší strany by rozptýlil případné pochybnosti či podezření, že obsah Vašeho článku patří do kategorie tzv. fakenews.

Děkuji předem za Vaši odpověď.

S pozdravem Jaroslav Herda

Re: k šikaně žáků

Dobrý den, pane Herdo. Dle mých informaci se věc řeší. Další případ, o kterém vím, rovněž. Bez souhlasu rodičů nebudu publikovat nic nového, ani informace, ani fotografie.

Rozhodne se nejedna o nic ojedinělého, jak jsem se domníval.

Jan Holoubek
ředitel
email: [email protected]

Re: k šikaně žáků

Dobrý den, pane Holoubku,

děkuji Vám za Vaši odpověď. Není z ní ale jasné, kdo věc řeší. Těžko tedy mohu předpokládat, že o způsobu řešení a krocích k nápravě bude veřejnost informována. Upřesněte, prosím, který orgán či úřad se věcí zabývá, abych jej mohl kontaktovat a získat bližší informace v souladu se zákonem (§ 106).

Děkuji předem za odpověď.

Jaroslav Herda

Z článku pana Holoubka:

„V dalším případě třeba museli žáci napsat, koho volí jejich rodiče. A museli se pod to podepsat a odevzdat. Vyučující pak vstal a četl jména podepsaných a kandidáty jejich rodičů. Pak pronesl něco v tom duchu, že je pyšný, že nikdo nevolí ́toho ́ Babiše. Ještě to nakreslil na tabuli, takový graf s výsledky. Je jasné, že ve třídě byl i šestnáctiletý syn jednoho významného činitele, čímž na něho vytvořil šílený tlak,“ doplnil další náš zdroj.

Je normální, aby šestnáctiletý student (a s ním celá třída) podlehl tlaku vyučujícího a odevzdal podepsaný papír s volební preferencí svých rodičů? Celá třída podlehla „šílenému tlaku“? Pokud by ten student neměl výrazně oslabenou sebeúctu, spíše bych očekával, že odmítne učiteli vyhovět a svému otci (významnému činiteli) pak svěří svoji zkušenost s učitelem nezpůsobilým k výkonu tohoto povolání. Významný činitel se pak mohl ředitele školy v úvodu zdvořile zeptat, zda byli studenti v hodinách občanské nauky seznámeni s významem tajných voleb, rovněž se smyslem Zákona o ochraně osobních údajů a zda obsah těchto pojmů chápou jím zaměstnávaní učitelé.

Po krátkém telefonickém rozhovoru učitel (vyšinutý politický aktivista) byl „vyřešen“. Proto moc nerozumím slovům pana Holoubka, že se „věc řeší“.

V článku se nepíše, zda byl tento „významný činitel“ hnutí ANO také významným negativním činitelem ve výchově vlastního syna, ale na jiném místě autor píše o jiném případu:

„Došlo třeba k tomu, že učitel věděl, že Petr je syn toho a toho z hnutí ANO. Tak se ho před celou třídou ptal, koho by volil,“ prozradil jiný náš zdroj. „Vychutnával si, jak se klepal,“ doplnil.

Klepal se! Ale z čeho? Že hnutí ANO je významnou politickou silou zastoupenou v obou komorách Parlamentu České republiky? Nebo proto, že jeho předsedu volilo 2,4 milionu voličů v prezidentských volbách? Rodiče sice mohou podlomit sebeúctu a sebedůvěru vlastního dítěte natolik, aby se před vyšinutým kantorem rozklepalo, ale proč by se měl klepat syn člena hnutí ANO? Copak členové tohoto hnutí ubližují svým dětem? Copak je například posílají na anektovaný Krym? Takový případ byl přece jen jeden jediný. A co ty ostatní studenti? Co bylo příčinou jejich podvolení se vůli neomaleného a pošahaného kantora? Nevím.

Nevím ani, proč k poskytnutí bližších informací potřebuje mít pan Holoubek (ředitel PrahaIN.cz. a Parlamentních listů) souhlas rodičů předmětných studentů. Jsou snad ty školy tak podivnými ústavy, že se rodiče (včetně významného činitele hnutí ANO) stydí za to, že jim nenašli jinou školu? Nevím, ale od tak poutavého titulku (Děti zástupců ANO se před volbou prezidenta musely zpovídat před celou třídou) bych očekával více informací.

Ale nehaňme dne před večerem. Možná mi pan Holoubek odpoví na dotaz odeslaný dnes v 9:04 (výše) a poskytne v něm informaci, kde „se věc řeší“. O obsahu případné odpovědi budu informovat.

………………………………………………………………………………………………….

Kdysi jsem byl svědkem podlehnutí drtivé většiny studentů přání kantora za řečnickým pultem. Bylo to na zahájení školního roku. Plnoletým studentům bylo nejprve vřele a vemlouvavě doporučeno, aby se zúčastnili voleb a vyhnuli se tak určitým nepříjemnostem. Všichni pak byli vyzváni, aby zdviženou rukou odsoudili Chartu 77 (která jim nebyla přečtena). Tehdy jsem chápal, že nikdo verbálně neprotestoval.